V této sekci naleznete hlody, hlášky a perličky z našich dobrodružství. Jsou rozděleny na perly

Lovců Veverek

(dobrodružství V., VI., VII., VIII., IX., X., XI., XII., XIII., XIV., XV., ),

Perly z Tangrobu 2004, Tangrobu 2005, Tangrobu 2006, Tangrobu 2007, Tangrobu 2009, Tangrobu 2010

Silvestru 2004, Silvestru 2005, Silvestru 2006, Silvestru 2007, Silvestru 2008, Silvestru 2009, Silvestru 2010, Silvestru 2011 - NOVÉ

Úsvitconu 2006, Úsvitconu 2007, Úsvitconu 2008, Úsvitconu 2009, Úsvitconu 2010 a Úsvitconu 2011

a Jiné
(Školní družina, Školní družina II - Plusko vrací úder, Školní družina III - Návrat dobrodruha (), Pondělní družina, O jarních prázdninách,
Tangrob doplněk, Rychlovka, Italské dobrodružství, Pondělní Ex-Družinka, První PJování, Nad pekáčem lassaní, Tangrob Revival)

(Klinknutím na veverky se dostanene na perličky, které byly do dané části přidány jako poslední.)

Dobrodružství
V. - Prokletí, VI. - Cornatol, VII. - Cesta lesem, VIII. - Dé Danannové, IX. - Alendil, X. - Past, XI. - Aerillaron, XII. - Intralbrua, XIII. - Ať žije král, XIV. - Staří známí, nové problémy, XV. - Hledání Tary,

Složení Lovců Veverek je následující:
Strnadan Pelikánek z Ptačích Zobů - hobit lupič (má - mimo jiné - létací koště)
Thingol - elf chodec (kouří „veselou trávu“:)
Mirathea - krollka válečnice (moc na inteligenci nehraje)
Andúne - elf mág (zaměřený na ohnivou magii = pyromág)
Arnold - barbar bojovník (někdy též zvaný „Guvernér“)
Edhel Thorongil - elf chodec (povětšinou PJ)
Mateřídouška - hobitka chodkyně (od VI. dobrodružství)
Samanta - barbarka čarodějka (od IX. dobrodružství)
Melian - elfka bojovnice (od IX. dobrodružství)

Poté, co Thingol odešel, zaujal jeho místo v družině
Mavor Taureó - elf druid (od XI. dobrodružství)
a po padlé Melian
Silwaniel - elfí chodkyně (od XI. dobrodružství)
Finderiel - elfí zlodějka, se přidala, aby zvýšila počet postav v družině i naše šance (od XII. dobrodružství)
Co je psáno kurzívou, říkají hráči.

V. Dobrodružství - Prokletí

(Prokletí je naše první dobrodružství, od kterého zapisujeme hlášky)
Zápis v Kronikách

Příšera unesla tesařovu dceru, družina ji našla napíchlou na větvi jednoho stromu. Sundali ji, schovali v hospodě do sudu a Thingol šel k tesaři nenápadně pořídit rakev. (Je to jediný, kdo něco takového v téhle vsi umí)
Thingol: Potřeboval bych udělat truhlu na věci, asi tak 2 sáhy na délku, půl sáhu na výšku a sáh na šířku.
Arnold: (právě přišel) Potřebuju rakev. Víte, my jsme v lese našli nějakou holku roztrhanou na kusy. (přesně popsal tesařovu dceru)
Tesař: Cože?!
Arnold: Ale to není vaše dcera, to je sousedovic.
Tesař: Ale jim se přece nikdo neztratil.
Arnold: Však on to ještě nikdo neví. (Thingol to nevydržel a šel si zapálit jointa)

PJ: Je úplněk.
Strnadan: Včera byl taky?
PJ: Jo.
Strnadan: Aj před měsícem byl úplněk.
Thingol: Jenom před měsícem?
Andúne: A za měsíc bude zas!

Strnadan a Arnold si „vypůjčili“ krávu (jako návnadu), nechali ji uvázanou u brány statku, přelezli zeď, a když se vrátili, našli krávu roztrhanou na kusy.
Arnold: Ta kráva je trhlá…

Poté, co příšera unesla statkářku, kterou měla družina hlídat:
Andúne: Ta příšera má určitě něco proti té paní.

Andúne: Tak neviděné jsem ještě neviděl.

Thingol: Víš, proč se nevidění jmenují nevidění?
Strnadan: Protože nevidí?
Thingol: To by byli spíš nevidomí.

Mirathea: Dokud je nepotkáš, tak to jsou nepotkaní, a když je potkáš, tak potkani.

Andúne: Po cestě zpátky jsme potkali jakousi stylově oblečenou paní v hadrech.

Thingol: Já už to mám: Strnadan je masochista!

PJ ke Strnadanovi (stojí zády k rybníku): Něco se za tebou ozvalo.
Arnold: Rybář!
PJ: Dobrý večer.

Andúne: Já ten rybník můžu vysušit.

Družina vyrazila v 1 v noci dveře Březovic statku a vyslýchala starého Březu = správce statku.
PJ: Došel mladý Březa (syn starého Březy) s vidlema: „Co se tady děje?!“
Arnold: Jdi spát!

Ve vesnici hoří sýpka:
PJ: Pomůžete vesničanům hasit?
Andúne: Myslíte, že by jim pomohlo, kdybych založil protipožár?
(chvíle dohadů)
Andúne: No, já to můžu leda tak urychlit.

Lovci Veverek - Nahoru

VI. Dobrodružství - Cornatol

Zápis v Kronikách

Valmacar (CP elf šermíř na vysoké úrovni): Na to ještě nemáš dost zkušeností.
Andúne: Jak pozná, jak jsem zkušený? Nasadím kamenný výraz. A teď?
Toto dobrodružství družinka nedokončila, namísto toho okradla spoustu naivních sázkařů na největším turnaji v zemi, vyvražidla půlku vojenské posádky královského města, nevědomky málem způsobili návrat jednoho z největších temných mágů světa, spáchali fiktivní sebevraždu Geralta z Rivie - masového vraha, ukradli s Jackem Sparrowem loď a sťali převozníka. (Po pár týdnech je dostihla zpráva, že v onom královském městě řádil nekromant se strašnou armádou, sedmadvacetihlavý drak a stádo krollů v berserkru = 01 při procentuálním hodu barbara šermíře na zastrašování:)

Lovci Veverek - Nahoru

VII. Dobrodružství - Cesta lesem

Zápis v Kronikách

Družina jede lesem po cestě:
PJ: Přepadlo vás 5 pytláků.
Hráč: To jsou v pytlích?
PJ: Jo.

Velitel pytláků: Peníze, nebo život!
Družina: Záchvat smíchu.

Po nerovném boji (5 pytláků VS hobit zloděj + elf pyromág + elf chodec + jeho pes) byli pytláci poraženi (ale umřeli jenom dva):
Velitel pytláků: No… tohle je teprve naše druhá akce…
Strnadan: A kolik vás bylo před tou první?

Lovci Veverek - Nahoru

VIII. Dobrodružství - Dé Danannové

Zápis v Kronikách

Družinka narazila ve sklepení zříceného hradu na dívku přikovanou za ruku ke zdi:
Kdosi: Co dělá ta přikovaná ženská v našem hradě?!
Kdosi jiný: První služebnictvo se hlásí o práci.

U zavalené chodby:
Andúne: Teď by se hodil theurg.
Mirathea: To je něco jako hyperkrtek?
Andúne: Ne, to je něco jako internet.

Strnadan: Na průmyslovou revoluci potřebujeme kapitál, absolutismus, …
Mirathea: Kapitál máš ty, absolutismus jsem já.

Strnadan: Že bych teď vyletěl do vzduchu?
Andúne: V tom ti taky můžu pomoct.

Andúne se psychicky připravuje na seslání 16 modrých blesků:
Andúne: Jestli se to nepodaří, tak tady vznikne taková malá supernova.

Družina vešla do vesnice a místo vesničanů je uvítalo asi 60 zombíí… Po kratičkém boji se většina družinky uchýlila do jednoho domu, až na Miratheu.
Thingol: Miratheo, to chce nějaký taktický postup!
Mirathea: Vždyť mám, podívej: zabíjet jednu zombí za druhou.

Thingol pacifista: Chcete tu vesnici zachránit, nebo vypálit?!
Družina: VYPÁLIT!!!

Andúne: Počkáme pár úrovní a já se ty zombie pokusím ovládnout… Nemrtví pracují zadarmo.

Lovci Veverek - Nahoru

IX. Dobrodružství - Alendil

Zápis v Kronikách

Do družiny přibyla barbarka čarodějka, Samanta, později i elfka bojovnice Melian, vrátil se Edhel a PJování převzal Andúne.
Družina je v hospodě a seznamuje se s místním alkoholem:
Samanta: Máte slivovici?
Hostinský: Cože?
Strnadan: Máte švestky?
Hostinský: Ano, máme.
Strnadan: A co z nich děláte?
Edhel: Zlato.

Družina přijela do neznámého království a vyptává se na situaci v zemi:
Thingol: Už jsem tu dlouho nebyl, co je nového?
Strnadan: Ještě jsem tu nikdy nebyl, co je nového?

Arnold: Hostinský, kolik bude stát nějaké jehněčí? Třeba prase?

Thingol: Počkej, Arnie, říkal jsem, že ti zaplatím pití, ale na hostinu nemáme.
Arnold: Jdu ven! (Za několik minut se Arnold vrátil s měšcem plným zlatek).
Thingol: Kde jsi to vzal? … Ne počkej! Už mě to nezajímá.

Družina shání u starosty mapu království:
Edhel: Máte nějakou mapu vašeho království?
Starosta: Ano mám.
Strnadan: A mohl byste nám ji dát?
Starosta: Vy jste se zbláznili! Ta mapa se u nás předává z generace na generaci!
Arnold: Však vy jste jedna generace a my jsme druhá.

Družina vyjela do divočiny:
Thingol: A máme s sebou vůbec dost vody? Já mám dva plné měchy.
Arnold: Já mám taky plnej měchejř.

Družina se rozhodla přespat v troskách města a uvažuje o možném nebezpečí:
Strnadan: Nebudem nic hledat, počkáme, až si to najde nás.

Srtnadan vytáhl z torny kouzelný zlaťák, který se začal hrozně nahlas smát:
Thingol: Chci se vyspat!
Zlaťák: Ha! Ha! Ha! Ha!…

Thingol (v kovárně): Zdravím mistry černého řemesla!
Edhel: Sakra, jak na to přišel?!

Samanta se vsází, že udělá za jednu noc práci za 100 zlatých (samozřejmě kouzlem Pomocníci).
Stavitel: A můžu se dívat?
Samanta: No jestli se neleknete…

PJ: Počkej! Tolik peněz nemáš!
Arnold: Mám, to je ještě z minulého dobrodružství! (S jiným PJ)
PJ: Ale minule jsi to neměl!
Arnold: To jsem měl jiný osobák.

Samanta: Hele, vezmem si pole…

Družinka se chce dostat k císaři na audienci.
Šlechtic: Obávám se, že císař je právě zaneprázdněn, k službám jsem vám já.
Arnold: Vaše poslední přání?

Nabízíme své služby šlechtici:
Šlechtic: No, hrad by potřeboval zamést. (Vlna nesouhlasu)
Samanta: No problem. (Pomocníci)

Šlechtic: V Garvalu je jeden hrad…
Thingol: A tam je velký smrad.
Kdosi: A ten je potřeba zamést…

Thingol: Co máš proti elfům?
Samanta: Černý, rudý, …

Šlechtic řekl družince, že když se budou nudit, mají zajít do strážnice.
Velitel strážnice: Co tady děláte?
Edhel: My se nudíme.

Družinka se vydává za sběratele pohádek:
Velitel: Tak já si můžu nějakou pohádku vymyslet.
Thingol: Tak já vám to teda řeknu na rovinu.
Edhel: Pšššt!!! … Ano?
Velitel: Ano pohádku, nebo Ano fakta?
Strnadan: No my většinou z těch pohádek destilujeme ty fakta.

Velitel: My si tikáme?
Samanta temně: Já ti tikám!

Velitel: Oni tam šli dva vojáci a ještě se nevrátili.
Thingol: Dobře, co z nich chcete přinést?

Velitel: ... No a kdyby tam něco bylo, tak to tam pročistit.
Kdosi: Zase chtějí uklízet!

Strnadan: V parku vždycky rostou veverky.

Samanta: A co nám z toho kápne?
Velitel: Dobrý pocit.
Samanta: A…?
Velitel: Slečno, co děláte večer?
Samanta: Jednu mu vrazím!
Arnold nadšeně: Já taky!

Thingol: Tak ji podříznu. (veverku)
PJ: A to si říkáš hraničář?
Thingol: To si říkám hraničář, co potřebuje veverčí sádlo.

PJ: (Vyjmenoval výzbroj deseti kostlivců - halapartny, sudlice apod.)
Arnold: Hele, PJ, my jsme si tu hru dali na „hardest“, takže jich tam klidně může být víc.
…
Thingol: Takže tam je kostěný drak s halapartnou.
…
PJ: Na „hardest“ tam není místo.

Postavy poslouchají u tajemných chrámových dveří v (bývalé) podzemní nekropoli:
PJ: Slyšíte hrobové ticho a jakési šoupání.
Strnadan: Slyšíte ty zvuky z chodby?!
Z chodby, v níž panovalo hrobové ticho, se ozývaly prapodivné zvuky velmi podobné zombiímu šoupání. (To se ovšem dá očekávat, když hráváte v sklepení gymnázia!).

Samanta se pokouší prodat cennosti z nekropole, obchodníkovi tvrdí, že jsou to rodinné památky nalezené ve sklepě.
Melian: Řekni jim, že máš sklep nad nekropolí.
Edhel: Ano, dědeček jde do sklepa a pak se vrátí, kupodivu!!! Hrrrr... Chrrrr... (předvádí zobmii)

Melian: Nechtěli byste koupit hroudu ingotu?
Alchymista: Cože?
Edhel: Zlato.
Alchymista: Zlato? To děláme ze švestek.

Družina se vydává na misi do barbarského království a shání proto jejich měnu - oceláky.
Samanta: Nemáte nějaké oceláky zabavené těm padlým barbarům?
Správce pokladny: No ano, ale na co je potřebujete?
Samanta: No víte, to je naše tajná mise...

Samanta pouští hrůzu na zajatého velitele barbarské hlídky:
Samanta: Víte, jak to bolí, když vás ožírá takových dvanáct malých hliněných skřítků?!

Družina se baví o barbarském království na severu (kde se mimochodem právě nacházejí):
Thingol: Já, kdybych se tam narodil, tak se tam nevrátím ani za zlaté prase.
Arnold: Já ano.

Thingol: Natrháme si kočičky.
Edhel: Počkej, kočičky jsou na jaře, ne? ... Jsou, že?
Samanta: Co?
Edhel: No kočičky.
Samanta nechápe: Koťátka?

Thingol: Pánové a dámo...
Arnold: Problém?

PJ: Jelen odešel do věčných lovišť.
Arnold: Chudák, to ho tam budou věčně lovit.

PJ: Má někdo z vás ještě řezničinu?
Arnold: Ne, ale su řezník.
PJ: V tom se nevyznám, jenom v lidských orgánech.
Edhel: To on taky.

PJ: Tak jsi dojel, do té vesnice, je to taková ospalá díra.
Edhel zděšeně: Ospalá Díra?!

Král pozval Samantu k sobě na hrad.
Samanta: A můžu s sebou vzít svou družinu?
Král: No jistě, my se o ně dobře postaráme.

Družina si plánuje další postup:
Strnadan: Jasně, opijeme krále. Budeme s ním hrát karty a budeme je hrát tak dlouho, dokud nevsadí království.

Po cestě se přiblížil zvuk kopyt, minul postavy a vzdálil se.
Edhel: Kolika kopyt to bylo? (Jako zvuk)
PJ: Jednoho.
...
PJ se opravil: Ne, čtyři.
Strnadan: Kvarteto osamělých kopyt pádí prérií.

Družina se konečně hodlá vydat na králův hrad, kde už si však Arnold stihl znepřátelit pár strážných.
Melian (o Arnoldovi): A co uděláme s ním?
Edhel: Já bych mu smazal obličej.
Strnadan: A nebude stačit, když si ho umyje?
...
Arnold byl přinucen nasadit si kápi a omotat si obličej plátnem.
Strnadan: Tak budeme říkat, že je to mnich.
Arnold skepticky: S mečem?
Strnadan: Však temný mnich.
Thingol: Cože, teplý mnich?

Strážný: Koho mám ohlásit?
Samanta: Samantu.
Edhel: Paní Samantu!
Melian a Samanta: Slečnu Samantu!!
Thingol: Ohlaš Samantu, vole.

Zastihli jsme krále zrovna hodujícího a neváhali jsme se k němi přidat (většina).
Thingol: Uklidni se, Arnie, nejsme tu od toho, aby jsme se najedli.
Melian: Ale jsme.

Thingol nabízí králi své malířské služby:
Thingol: Můj pane, jsem umělec...
Družina: Záchvat smíchu.
...
PJ: A jaký druh umění kreslíš?
Thingol: Abstrakci. :)

Družinka je na zřícenině, kde ji ostřejule barbarský sniper ukrytý ve věži.
Samanta: Já tam jenom tak bezpečně... kočka vykoukne.

Thingol a nové kombinace zbraní:
Thingol: Hele, PJ, já tady mám kombinaci dýka - čepel - dýka: 11 +3 +2, co na to říkáš?
PJ: Takhle se směju. (záchvat smíchu)

Kuchařka: Víte, všichni léčitelé jsou na frontě.
Thingol: Cože? V jaké frontě? Na co čekají?

Družina vyšplhala do věže, kde sídlí kudúk astronom (čili alchymista), a okamžitě poslala Edhela za dveře, aby mu neublížil.
Samanta: Nemáte tady nějaké léčivé věci?
Edhel temně zpoza dveří: Nebo jedy?
Kudúk: Na co by mi byly?
Edhel: Abyste to přežil.
...
Kudúk: Moment, kolik je vlastně hodin?
Edhel: Správný čas na umírání.
Thingol se zájmem: Je to vaše poslední přání?

Strnadan a Thingol hrají kostky o oceláky a Thingol si stěžuje na nedostatek peněz.
Edhel: Kdyžtak mám ocelovou tyč.
Thingol: To abych ho praštil, nebo co?
Edhel: Ne, to je něco jako šek.

Skrz tábor Lovců Veverek proběhlo stádo kolouchů:
Edhel: Pozor! To budou vycvičení kolouchové, PJ si je kostkoval.

Po boji s medvědem (který vyplašil kolouchy):
Thingol: Já na to kašlu, já se jdu vyléčit... z deprese.

Družina vstoupila do trůního sálu, kde se zrovna radí císař a jeho rádci a Thingol chce upoutat pozornost tím, že mezi ně hodí hlavu mrtvého barbarského generála.
Thingol: To bude drsné gesto.
Edhel: Počkej, nezapomeň, co jsi.
Thingol: (Chvíle zamylšení) To bude drsné gesto!

Řeší se problémy s obrazem Samanty a Garvalského krále v hlavním barbarském hradě:
PJ: No, bude tam viset tvůj obraz...
Thingol: Budeš viset!

Císař: Jak se vám mám jenom odvděčit.
Edhel: Myslím, že princezna a půl království by to spravilo...

Šlechtic (přemýšlí o odměně): Kolik vám tak dám? ... Já to vidím tak na 150 zlatých.
Thingol: Dobrá, tak to by mohl být základ, ze kterého by jsme mohli vycházet. Já to vidím tak na 250 zlatých...

Thingol (neví, co s penězma): Tak mě ohromte.
Edhel: Blesk...

Hluboké úvahy o šlechtě:
Edhel: Takže, pokud dobře poslouchám,tak vnuk markýze je baronet?
Strnadan: „To jsou vaši vikomti?“ „Ne, to jsou už moji baroneti.“

Družinka se vrací přes moře na „svůj“ kontinent:
PJ: Takže vy všichni jste dostali mořskou nemoc, je vám hrozně blbě a ještě týden po přistání budete mít -2 k síle i obratnosti.
Edhel: Dobře, takže hned po přistání sesílám Uzdrav nemocného.
PJ: Co máte proti snížení síly a obratnosti?
Strnadan: Hraničáře.

Lovci Veverek - Nahoru

X. Dobrodružství - Past

Zápis v Kronikách

PJování se ujal Thingol a hned na začátek udělil postavám tři a půl měsíce prázdnin. Také se nám vrátil Andúne.

Družinka si užívá prázdnin, momentálně je měsíc Ziměn.
Strnadan: Pojďme stavět sněhuláky.
Samanta: Kolik by to stálo? (kouzlo pomocníci:)

Hluboké úvahy nad tím, co by vzniklo, kdyby se skřížil elf s barbarem:
PJ: Víš, co to je potom? Půlbar.
Strnadan: Nebo taky barpult.

Strnadan si chce koupit kuši u vynikajícího kušaře Wiliama Getlinga:
Wiliam: No, já nevím, říká vám něco pojem...
Edhel: Legalita?
Andúne: Nebo zbraně hromadného ničení.

PJ (na Samantu): No... Tak jsi dostala od rodičů nějakého koně.
Edhel (za Samantu, skromně): Ale to já nemůžu... Dejte to sem!
PJ (za Samantu): To já nemůžu, vždyť to ani nemá sedlo.

PJ (na Andúneho - pyromága): Po těch zážitcích, co jsi zažil, nemáš zrovna nejlepší oblečení
Strnadan: Ohořelý plášť...

PJ (o pálence): Je to z nějakých lesních plodů.
Samanta: Tak z borůvek jsem ještě nepálil.
Strnadan: Korálci pálili z banánů.
Andúne: V Číně pálí i z ryb.
Edhel: A ve středověku se pálily čarodějnice, to muselo být zajímavé pití.

Samanta (chce se chovat v krčmě slušně): Jím etiketu.
...
PJ (na Samantu - barbarku čarodějku!): Některé ty způsoby těch obchodníků kolem ti připadají velice barbarské...

CP (na Samantu): Je vidět, že máte skus, slečno.

Andúne (na barbara válečníka): Máš problém, chlapečku?!

Andúne (o barbarovi): Ještě mě nenaštval, ještě mu neublížím.
Barbar (na Edhela): Uhni mi elfíku!
Andúne: Tak už mě naštval!

PJ se vyžívá v popisu hospodských vyhazovačů: ... Ten elf si tou tyčí párkrát zatočí...
Andúne: Á mažoretky!
PJ: Cože?
Andúne: No bude to spartakiáda, ne?

Andúne (chce si nechat opsat knihu): Kde jste kromě Altaru viděli, že se musí platit dopředu?!

Hostinský (na Edhela): A co si dáte na pití, pane?
Edhel: Čcha.
Hostinský: Čcha?
Edhel: Čcha.
Hostinský: Čcha??
Edhel: Čcha!
Hostinský: Doneste pánovi čcha!
Arnold: Můj kůň!

Meldon (CP půlelf pyrofor): Nejsem znalec květin, ni...
Strnadan: ŇY?!
Edhel: Á! Řekl to slovo!

Meldon: Do akademie se nosí většinou...
Andúne: Oblečení.

Meldon: A pokud jde o magické věci, tak to je věc systému...
Edhel (tajemně): Metrix...

Andúne (cvičí si skloňování): Kašský, kašští, kašští... Brandýsští...

Arnold: Pojďme se koulovat!
PJ: Není dost sněhu.
Samanta: Co takhle firebal?

Kočka (Samantina): Tam - Tam něco blikalo! Tam něco letělo! Pomoc!
Strnadan: Tak tam chodil trpaslík se zrcátkem.

Družina přijíždí k zakrvácenému bojišti:
Strnadan (na Arnolda): Ty pojedeš první, protože nic neumíš.

Na postavy zaútočil obrovský masožravý keř:
PJ (na Strnadana): Takže ty tam doskočíš a uděláš „žbubrlubružbrabnle“, nebo „žvuchvulachve“? (nezapsatelné zvuky)
Strnadan: Jo, něco takovýho.

Samanta hazí po keři nebezpečké ovoce a PJ se tedy ptá na pozice ostatních postav:
Arnold (omotán větvemi): Já jsem ve vzduchu.
Strnadan: Já budu brzo taky.
...
Samanta: Jak je kdo daleko od toho chřtánu?
Arnold: Já asi dva sáhy, hlavou napřed.

PJ (na Arnolda): Kolo... kolo... kolo... vstáváš.
Strnadan: Kolo, kolo mlýnský...

PJ: (Samantina kouzelnická) Kočka se ptá jak to dopadlo.
Samanta: Však viděla přímý přenos. (viz. telepatické propojení myslí kouzelníka a přítele)

Arnold: Odpočineme si tady... na tomto hrůzném místě.

Meldon konečně vylezl z nějakého houští a z masožravého keře rozmetaného všude po okolí (zásluhou Samantiných kouzel) se mu udělalo poněkud šoufl.
Meldon (na Samantu): Dámo, tohle děláte často?
Samanta: A co jiného... Já se tím živím.

Družina jela dál po cestě, ale najednou na všechny padla hrozná únava:
Strnadan: Nesmíme usnout, pojďte si vyprávět vtipy.
...
Samanta: Víte, proč se kůň nevejde do bečky?
Družina: (záchvat smíchu)
Strnadan: A proč teda ne?
Samanta: No protože je moc velký, ne?
Strnadan: Aha, já čekal nějaký chyták s blondýnama.

PJ (na Arnolda): Ty nemáš žádný měch?
Arnold: Mám, ale už asi 12 dobrodružství jsem si ho nenaplňoval.

Edhel (na Strnadana): Jsou tam dva hobiti!
Strnadan: Kde?!
PJ: Na vozíku.

PJ předvádí Mahala (Edhelova psa).
Edhel: Hele, Mahal je disciplinovaný, elitní, hraničářský pes.
PJ: Haf! (Jako pes příslušící německé armádě)
Edhel: Ne debil.

Samanta vypálila k obloze bílou střelu (aby se předvedla) a z nebe spadl havran. Po dlouhých debatách o úpravě havrana:
Samanta: Jak asi chutná pálenka z havrana?
Andúne: Má málo cukru.
Strnadan: Ho rozložíme, třeba má ještě funkční játra.

PJ právě popsal „patníky“ značící začátek elfího města.
Andúne: A udělá to cink, když projdeš a máš u sebe magický nebo kovový předmět.

V elfím městě:
Arnold: Je tu nějaká civilizovaná, normální hospoda?!
Meldon: Naše hospody se vám nelíbí?
Arnold (s vražednou ledovou tváří): Ne.

Dokonale zmatený Meldon:
Meldon: Vás už někdo zval? (K nim domů na oběd)
Melian: Ano, už jste nás pozval.
Meldon: Já to vážně udělal?

Meldon právě družině oznámil, že jeho otec zde zastává úřad clofoela (nejvyšší hned po vládci).
Kdosi: A jaké postavení zaujímá vaše matka?
Někdo jiný: Clofoelova žena.

Melian: A máte tu vy nějaké postavení?
Meldon: Já? Tady stojím, mám pěkné postavení.

Arnold: A vaše stráže? Máte tu stráže? Jaký jsou? Po kolika choděj?

Arnold: Kolik bych musel obětovat bohovi, aby mi dal devítku?
PJ: Myslíš jako devět jezdců?

Andúne objevil v elfím městě knihovnu:
PJ (popisuje knihu): Tohle je asi nějaká poezie... Nějací... Prokletí elfští básníci.

Samanta konverzuje s Rufusem (velmi vychloubavý typ hospodského hrdiny), právě mu popisuje dobrodružství na Alendilu:
Samanta: Velké války, armády, nemrtví, teleporty, králové, ...
Edhel (za Samantu): A všechny jsem je sbalila!
Samanta: Tak nemrtvé teda ne!

Rufus (mluví o svých známých): Mnohokrát se potkali s piráty. Mnohokrát jim hrozila smrt... náhlá... nepřirozená...

Rufus začal vyprávět o kouzelném řemdihu zvaném Hromotřas.
Edhel: A co to dělá?
Strnadan: Třese hromama.
Andúne: Používá se to ke sklízení jablek.
...
Rufus právě barvitě vylíčil, jak ještě po tři míle od místa, kde se udeří Hromotřasem do země, panuje tak silné zemětřesení, že se budovy hroutí jako domečky z karet.
Andúne: Vždyť to říkám, ke sklízení jablek.
...
PJ: Se srazí atom řemdihu s atomem krve...

Andúne (stále ještě v knihovně): Tu knížku těch pohádek (o moři) jenom tak zběžně prolistuju.
Edhel: Se podíváš na obrázky a zase ji vrátíš, ne?
Andúne: Se podívám na mořské panny...

Andúne: Tak se podívám, jestli tam není nějaká mladá knihovnice nebo knihovník.
Samanta: Už aji knihovník?

V knihovně jsou regály porostlé inteligentní popínavou rostlinou, která podává zajemcům knížky.
Andúne: Kytiško, kytiško, splň mi přáníčko...

O množství Andúnem vypůjčených knih:
PJ: Já to budu muset zredukovat...
Andúne: Co budeš muset zredukovat?
PJ: Tebe!
Samanta radí: Zoxiduj ho.

Strnadan našel zmláceného trpaslíka a začal se ho (samozřejmě až v hospodě) vyptávat na Kaš, město, kam má družinka namířeno:
Strnadan: Se ho zeptám na tu Kaši, jestli o ní něco neví. Jestli někdy nebyl v Kaši, teda kromě dneška.

Samantu ráno vzbudili strážní, kteří se jí bez meškání začali vyptávat:
Strážný: Včera večer s vámi hovořil...
Samanta: Možná.

O Rufusovi a pašování zlata:
Strnadan: Pašování zlata? Jak to mohl vymyslet? Je bohatý a přejíždí přes hranice a to se jim nelíbí...

Přidělování zkušenosti:
Strnadan: Jó! Dostala jsem se na 10 000!
PJ: Počkej, není to tvoje kasa?
Strnadan: Ne, to už bych měla tu kuši!

PJ: Elfové jsou taky divní lidé...

Arnold v krčmě: Máte tu nějakou snídani? Třeba vepře, krávu, koně?
...
Hostinský: Máme tady ještě nějakou omáčku.
Arnold: Tak mi jí dejte tak ze dva litry.

PJ: Uprostřed toho náměstí roste takový veliký...
Edhel: Posledně tam byla kašna.
PJ: Echrm! Echrm! ... Kašna. (to byl kašel)

Strážní u vchodu do paláce žádají od postav zbraně:
PJ: Je to všechno?
Edhel: To si vybrali zbraně jenom od Samanty.

Strážní chtějí i Andúneho hůl:
Strnadan: To musíš: ,Přece byste nesebrali stařečkovi jeho hůl?!'
PJ: Tak třicet, pětatřicet let...
...
Strnadan: Říká vám něco image?
Andúne: Image je na nic...
...
Strnadan: Pochop, u mága je hůl něco mnohem víc, on si bez ní ani nezaváže tkaničky.

Strážný: Bohužel, pokud máte ještě nějakou zbraň...
Strnadan: Omlouvám se, ale svůj šarm odložit nemůžu.

Během cesty do Kaše někdo hodil po Arnoldovi lahev s vínem. (pozn.: Arnold a Samanta jsou jediní barbaři v družince)
Arnold: Kdo po mně šlehl to víno?!
Samanta: Víno? Takové plýtvání vínem! Vy barbaři!

Strnadan: Kdyby nebyl tak vysoký, tak mu dám dýku na krk.

Fister (na Arnolda): Takhle se nechová čestný člověk, natož pak barbar!

Meldon zkoumá Samantě prsten:
Arnold: Z čeho je ten prsten?
Edhel: Z Pána prstenů.

Družina přemýšlí, jak Melian neříci, že byla otrávena:
Edhel: Asi alergie...
Samanta: Na nějaký jed?

Družina si objednává oběd:
Samanta: Proč mi neřekne rovnou cenu, abych si to rovnou škrtl?
Strnadan: Třeba odejdeme bez placení.

Celá družina si objednala guláš (někteří i více porcí), ale hostinský jim právě oznámil, že tolik ho nemají.
Edhel: Co máte ještě kromě guláše?
Hostinský: No... Nějakou zvěřinku, nějaké placky s uzeným...
Arnold: Tak mi dejte třicet placek!

PJ: Myslím, že třicet placek nedáš.
Arnold: Dobře, tak zbytek zabalím, tak ty tři na snídani.

Edhel pořizuje pro Mateřídoušku flétnu, prodavač se na chvíli věnoval jinému zákazníkovi a teď se vrátil:
Prodavač: Takže, jak jste se rozhodl s tou flétnou?
Arnold: Jsi mohl s tou flétnou dávno zdrhnout.

Samanta je v noci v lese a hodlá se hyperprostorovat:
Andúne a Strnadan: Tak spočítáme, kolik procent plochy lesa zabírají stromy.

V krčmě:
Andúne: Jó! A máte nějakou pramenitou vodu? Minerální?

Družina potkala před jednou vesnicí krolla (patrně kováře), kolem kterého se motalo pár dětí.
Strnadan: Domácí kroll na hraní... Au-pair kroll...

Složité PJovské debaty:
PJ: Ty o tom nevíš,
Edhel: Já vím.

Družina řeší průjezd skrz les a případné loupežníky:
Melian neohroženě: Tak je nás sedm... (viz. Perly - Tangrob 2004)

Dva hlodíky z krátké porady PJů (a přihlížejících), konané mimo hrací čas:
PJ Thingol: Co se dělo ve středověku, když člověk umřel?
Strnadan: Nepočítalo se s ním.
...
Strnadan: Tehdy se to umírání víc prožívalo.

PJ popisuje hrob zemřelého Thingolova přítele, Adama Corvína:
PJ: Stojí tam nějaké „Vzpomínáme...“, „Kéž vám Misth ulehčí...“ a prostě Adam Corvín, jeho žena, jeho dítě...
Andúne: Jako vzpomínají, nebo jsou pohřbení?

Nejsou figurky, a tak PJ nahradil CPčka kostkami:
Andúne: Paní... (To mluvím k té velké stostěnné kouli.)

Místního hraničáře pokousal vlk.
Eliz (léčitelka) na Andúneho: Nevím pane, jestli jste měl někdy otevřené lýtko, není to hezký pocit. Jestli chcete,...
Edhel: Tak já vám ho otevřu.

Andúne si během dne koupil nějaké pergameny a teď neví, co s volným večerem.
Andúne: Píšu dopis svojí princezně... Edhele, jak se vlastně jmenuje křestním?

Eliza: Doufám, že se vám dá věřit.
Andúne: To doufáte správně. Takže, kde jsem to skončil? „Milá Lauriel,...“ (tak se jmenuje jeho princezna)

Družina přišla na návštěvu k barbarovi hrobníkovi a Arnold s ním začal jednat:
Arnold: Hele, dám vám takové ty malé zlaté, respektive měděné, takové ty kulaté plíšky, co se s nima můžete ožrat.

Samanta se vydala do lesa na bylinky a vrátí se až k obědu.
Edhel: Co mezitím uděláme?
Strnadan: Provedeme ranní oběti.

Andúne začal číst legendy, které mu PJ poslal, a ohlašuje PJovi pravopisné chyby.
PJ: Nezapomeň, že mám v ruce tužku a zápisník se zkušenostma!
Strnadan: Jo! A může tě tím úplně do krve zmlátit!

Družina konečně obdržela zprávu od Thingola.
Edhel: Poobědvejte a pojedeme.
Arnold: Hostinský, jedno prase!
Strnadan: A nezapomeň placky.

Prase není.
Arnold: Tak něco od masa, ale ne guláš!
...
Arnold: Máte tu nějaké hotové jídlo?! Ne guláš! Ani to neříkej!!!
PJ se směje

Arnold nakonec koupil kýtu pro všechny, pivo a bochník chleba.
Hostinský: Dělá to pět zlatých a měďák... a s bochníkem...
Arnold: Dám mu dva zlaté a ať už se tady neukazuje!

Andúne se chystá seslat hypnózu na starostu, se kterým je v krčmě i jeho žena a dvě dcery.
Edhel: Neblbni, začnou ječet a upálí tě.
Andúne: Upálím je dřív.

Před hostincem se sešel docela početný rozhořčený dav, který tím uvěznil družinu v hospodě, jen Meldon zůstal ve stanu za vesnicí. Do dveří právě vstoupil místní kněz.
Kněz: Můžu s váma mluvit?
(Chvíle debat)
Andúne: Jo, tak já si ho vezmu. Poslouchám vás.
PJ: Co si bereš?

Dav venku očividně špatně snáší kouzelníky a magii.
Edhel (na Andúneho): Tak jim tě prostě upálíme před nosem. Nemá tady někdo lektvar chladných vod? Meldone? Meldo... Meldon!!! (Zůstal ve stanu za vesnicí)

Edhel: Nechceme tu vesnci zapálit! Nechceme.
Andúne: Já bych mohl.
Strnadan: A proč ne?

Družina si upřesňuje vzdálenosti (45 mil je vzdálen Cedrový les, kam mají namířeno, 75 mil je nejbližší město s magickou universitou):
Edhel: 45 mil, to je kousek.
Andúne: A 90 mil jsou dva kousky. ... A kolik je teda 75 mil?
Edhel: To je kousek a půl... Ne to je dokonce míň než dva kousky... Ne to je jenom kousek a... (Edhel nestíhá)

Družina se usadila v krčmě u Cedrového lesa, Meldonovi je stále špatně z houby, kterou se přiotrávil.
Hostinský (o Meldonovi): Koukám, že váš přítel už trochu přebral.
Arnold: Co jsem? Přibral?!

Hostinský: Pivečko, nebo něco ostřejšího?
Arnold: Chilli.
Edhel: Čcha.
Hostinský: Čo, če?
Strnadan: A co vaše čchi?

V hospodě je hrozný rámus, a tak Andúne uvažuje o seslání kouzla ticho:
Andúne: Absolutní ticho, dovedete se to představit? Prý z toho zvoní v uších.

Družina provádí nákupy v barbarské dřevorubecké vesnici:
Andúne: Ještě by to chtělo něco, čím by se dalo svítit... Je tam nějaký koloniál?

Po dokoupení zásob a vybavení se dobrodruzi vydali na zříceninu. Už od rána prší.
Andúne: Jak můj plášť promoká?
PJ: Dobře.

Nastal malý zkrat v komunikaci:
PJ: Moment. Tak jdete, nebo jedete?
Roztroušené ohlasy: Jedeme, jedeme...
Andúne vražedně: Já jsem řekl, že jdem!

Edhel právě oznámil ostatním své doměnky o tom, že z Thingola se stal lykantrop.
Strnadan: A můžeme mu nějak pomoct?
Edhel: Jsou na to metody...
Andúne: Euthanasie.

Andúne už zase začíná mít plány o zřícenině, kam má družina namířeno:
Andúne: Kolik je v našem fondu na opravu hradu?
Strnadan zatlouká: To už se dávno rozdělilo... To už dávno není. Za to se kupovalo něco hromadného.
Edhel: Třeba hromada stříbrných šipek?

Při řešení různých počtů psů při různých stylech hraní DrD oznámil Thingol ostatním jména svých psů.
Edhel na Thingola: Ty nám normálně děláš ostudu. Je fakt, že můj pes má trpasličí jméno, ale mám to odůvodněné.
Strnadan: Je to trpasličí...
Andúne: Čivava!

Družina konečně dorazila na zříceninu a spatřila tam zpoza jednoho stromu vyčuhovat nohy:
Strnadan: A hýbou se ty nohy? Nebo aspoň dýchají?

Edhel: To je dobrý, to dáme... Možná...
Samanta: Jedny nohy snad ještě jo.
Strnadan: Ale co, když jsou na druhé straně taky nohy?!

PJ: Jako, že hobiti jsou úchylní na nohy?
Mateřídouška a Strnadan: No dovol!
Strnadan: Co se tady obouváš do hobitů?!

PJ: Jak třeba poznáš, že to jsou Thingolovy nohy a ne Edhelovy?
Edhel: Já je mám tady!
Strnadan: Třeba má nějakou skrytou vadu nohy, o které nevíme...

O vidění neviděných:
Samanta: Ty nejsušší asi ne, ale ty nejsilnější může i vidět.
Edhel: A alchymistovi můžou i vypálit mozek... Kde je Meldon?! (V hospodě, pokouší se vystřízlivět)

Na družinu nakonec zaútočilo asi pět kanců, Andúne sesílá blesky:
Andúne: Do toho jednoho kance tak ty tři blesky, aby byl středně propečený.

Lovci Veverek - Nahoru

XI. Dobrodružství - Aerillaron

Zápis v Kronikách

Po Thingolově smrti Edhel družinu na nějaký čas opustil a ujal se PJování. Ostatní Lovci Veverek se na jeho radu vydali do Morayfirthského lesa pro Thingolovu novou postavu - Mavora Taureo.

Samanta si chce nechat u jednoho doktora vyléčit zraněnou kočku:
Felčar: Já nejsem veterinář.
Samanta: Já mám zlato.
Felčar: Já nejsem veterinář!

Družina konečně v jednom morayfirthském lese narazila na Mavora:
Melian: Smím vědět vaše jméno?
Mavor: Ne, nesmíš! Já jsem se vás na něco ptal!

Mavor: A jakým oborem magie se vlastně zabýváte?
Andúne pyromág: Ono se to časem vyvíjí. On si člověk nemůže být nikdy jistý... Dokud nedostane bonus.

Družina i s Mavorem vyjela z lesa a narazila tam na Strnadana:
Mavor nadšeně: Ahoj, já jsem Mavor.
Andúne: Magor. ... Těsí mě, já jsem docent.

Lovci Veverek obdrželi dopis, ve kterém jsou zváni na svatbu Morinexské princezny Miraniel (sestry Andúneho Lauriel) a Hengista z Inwericku, která se bude konat zhruba za měsíc.
Andúne: (Dočetl dopis a na chvilku se zamyslel) Můj švagr.

Strnadan: Zase měsíc?! Co budeme dělat? Zima není, nemůžeme stavět sněhuláky.
Samanta: Co třeba z hlíhy - hlíňuláky? ... Nebo nějakého velkého dřeva...
Strnadan: Trojského koně... Potřebujeme královský svatební dar.

Mavor vzpomíná: To byla ta slavná svatba, kdy si jeden bažinný trpaslík bral...
Strnadan: (záchvat smíchu) Bažinný trpaslík?! Si představ, jak čouhá z tý bažiny... Ty oči... A ty vousy, jak mu plavou na hladině...

Mavor vypráví družině o Visionském hvozdu:
Mavor: Každý se tam bojí. Tam žijou jenom nějací temní elfové a loupežníci...
Andúne (s ledovým klidem): Dřevo hoří...

Družina chce pořídit Mavorovi koně:
Samanta: Nebo by si ho mohl jenom tak „vypůjčit“.
Mavor: Nicméně, nechci si ho vypůjčit...
Strnadan: Jasně, kdo by to taky vracel? Že jo!

Samanta si nechává u jednoho theurga za 30 zlatých zjistit, zda jsou jisté předměty získané ještě za minulého PJe magické, a tak sedí Ex-PJ Thingol-Mavor zadumán nad kouskem papíru a přemýšlí... (Mimochodem, zrovna u nás byli na návštěvě Sali a Xartos z Linelfloren).
Andúne: Thingol už si něco vymýšlí... Snaž se, za 30 zlatých! Jsi s náma?
Xartos: To bude pěkný svatební dárek.

Družina je v Iswearahu a roupama neví, co by. (William Getling je slavný výrobce kuší)
Strnadan: Pojďte vykrást Getlinga! Zapálit mu obchod!
Andúne: Co máš proti Getlingovi?
Strnadan: Však ty máš říkat „Hurá! Oheň!“

Strnadan na PJe: Co si píšeš?
PJ: Hlody.
Strnadan: Však se nikdo nesmál.
PJ: Já jo.

Družina přijela do Ptačích Zobů (Strnadanova rodiště) a oslavuje v hospodě.
Andúne: Tím, že jsem elf, chci říct, že se nemusím ztřískat jako ostatní.
Strnadan: Musíš!

Strnadan se ptá, kde je jeho sestra.
Andúne: Ale ty to nechceš vědět.
Strnadan: Chcu to vědět.
Andúne: Ty to nechceš vědět.
Strnadan: Chcu to vědět, nebo to nechchu vědět?
PJ: Nechceš.

Hráči řešili, že jediný, kdo kdy byl na záchodě, je Strnadan a to ještě několik let zpátky. Teď řeší umývání se.
Andúne: Ale já si myslím, že je pozitivní, že se umýváme častěji, než chodíme na záchod.

Družina se konečně dostala do království Aerillaronu, které pluje v oblacích, a Mavor zdraví elfím jazykem stráže, které tam potkali:
Mavor: Nay tyelyer nauval auval au ou ueu...

Andúne: A je z jejich výrazu poznat, jaký mají vztah k magii?

Strážný vysvětluje, že v Aerillaronu je zvykem, že ženy a dívky nosí na ruce různobarevnou pásku, která vyjadřuje jejich postavení, nějaký stav atd. Například černá znamená, že drží smutek.
Andúne: A to je postavení?
Mavor: Ne, to je znak, něco jako „Don't disturb“.

Andúne přemýšlí, jak otevřít dveře do mohyly:
Andúne: Nemůžu to vyberanit, můžu ty dveře zesměšnit...

Nakonec se dovnitř dostali a teď zvažují možné z mrtvých vstání Nothana - majitele hrobky.
Andúne: On myslím umřel spokojeně, ne? On sem došel zemřít, to by neměl mít žádné komplexy...

Družina se vydala hledat Nothanův hrad do Lesa spících hrůz, kde je napadla spousta veverek. Během boje:
Andúne: Teď mě charakterizují tři čísla: 5 životů, 1 mag a 4 zlaté.

Postavy konečně dorazily na dávno opuštěný a trošku pobořený Nothanův hrad, kde se pokouší otevřít zamčené dveře.
Andúne: Vytáhnu z těch sutin nějaký trám.
Mavor nevěřícně: Ty sám?
Andúne: To je jenom jako strom... Menší.

Samanta a Mavor vyrážejí dveře vlastními těly.
Andúne: Jde to, vědomě se zabít o pevnou zeď?

Družina se nakonec dostala do knihovny ve věži, ale najít recept na ochranu proti drakům se jí stále nedaří.
Andúne: Já to vidím tak, že necháme draky vzbudit a uděláme z toho Jurský park a budeme tam vodit turisty.

Několik skříní s knihami se zřítilo a zasypalo Andúneho.
Mavor: Mistře Andúne, vás to čtivo jednou zabije.

Andúne studuje mapu Aerillaronu, právě našel na jednom okraji „ostrova“ několik větrných mlýnů.
Andúne: Co je tohle, to je větrná elektrárna?
Mavor: To jsou vrtule. Jak se to točí, tak to celý ten ostrov táhne.

Mavor popisuje, co je to srdce hvozdu (neboli místo, kde roste kytička jménem srdce hvozdu).
Mavor: ... Tam, kde máte největší pravděpodobnost, kde to nepřežijete.
Samanta ho mírní: Jo, jo... Nemusíš to tak popisovat... Tak víš co? Půjdeš pro to.

Samanta čte obsah svojí torny. Asi po dvaceti položkách:
Samanta: ... Lano dlouhé třicet sáhů, provaz s kotvičkou, svěcenou vodu... Počkej, jenom jednu?! Těch by tam mělo být víc. ...
Mavor: Vodítko na psa, psa...

Andúne prohledal v podzemí místnost, kde byla spousta starých, zrezivělých zbraní.
PJ: Našel jsi slušně zachovalou dýku... Velmi slušně zachovalou dýku.
Andúne: Výborně! ... Na co mi bude?

Družina objevila točité schody vedoucí dolů (asi sedmdesát sáhů), jež nejsou opatřeny zábradlím, takže je uprostřed propast. A Mavor z toho dostal závrať.
Samanta: Nechceš se proletět?

A nakonec objevili dobrodruhové starou pokladnici, kde bylo pro každého tak akorát sto zlatých.
Andúne: Vy pořád nechápete, že jediný poklad v tomhle hradě je o dvě patra výš. (Myslel tím knihovnu.)
Melian: Tak jestli to pro tebe není poklad, tak mi těch sto zlatých dej.
Andúne: No, člověk taky musí z něčeho žít...

Družina procházela „palácem“ celým z pavučin a plným pavouků nadměrných velikostí, jenž se nacházel velmi blízko srdce jednoho temného hvozdu, a v největším sále našli sedící černovlasou dívku v čených šatech, také trochu zapletenou do pavučin.
Andúne šeptem: Ona asi nebude normální.
Mavor také šeptem: To nebude normální.
Andúne: Co kdyby jsme ji preventivně usmažili?

Na dívku se ze stropu pomalu spouští veliký pavouk.
Dívka úpěnlivě: Pomozte mi, prosím.
Andúne pohodář: Na to jí neskočím.

Družina zaslechla za křovím nějaké šramocení, netuší však, že je to Strnadan, a tak Mavor vzal luk a namířil do křoví.
Strnadan (zpívá si): O tí druidi strašliví v lese přebývají,
zelenými větvičkami v noci obrůstají.
...
Mavor trochu naštvaně: Tak to asi přestanu mířit.
Strnadan: Perfektní, takže nemíří.

K družině se se Strnadanem přidala i nová postava, elfí hraničářka Silwaniel.
Mavor: Má vysokou charismu?
Silwaniel: +2
Mavor: Johó!
Strnadan: Já myslel, že jsi na stromy.

O psech:
Strnadan: Druid s válečnou dogou?
Andúne: Se sveřepým výrazem...
Strnadan: Druid, nebo doga?
Mavor: Oba.

Strnadan na PJe Edhela: Já jsem myslela, že tam jsi a my si z tebe děláme srandu... To tě skoro pomlouváme.

Samanta hájí kočku:
Samanta: Pozor! Ještě má 6 magů!
Andúne: To je dost na to, aby to tady mohla zarovnat.

Družina je ve starém chrámu a prohledává tam kamennou podlahu:
PJ: Andúne našel takový těžký poklop... Metr krát dva.
Andúne lhostejně: Tak ho zvednu.

Družina jde temnou chodbou a vždy po zhruba pěti sázích nacházejí staré kostry:
Andúne: Tak já jdu roleplayovat; mám strach.

PJ: Tou chodbou se k vám zepředu blíží světlo. A to tak, že zatraceně rychle.
Andúne: Rychlostí světla.

V podzemí se sice nachází nějaké staré svitky, ale jsou popsané neznámým písmem, a tak ho andúne luští. Zrovna se mu podařilo vyluštit dalších šest písmen.
Andúne: A můžu si je vybrat?
PJ: Můžeš.
Andúne: Takže určitě zbytek samohlásek... To je „Y“.

Příšera, kterou postavy zabily, znova ožila, Samantiné kočce se po boji s ní nedoplnily magy, protože to bylo už po půlnoci, Silwaniel neměla dostatek magů na otevření velikánských kamenných dveří (pomocí kouzla Vládni přirozeným věcem), a když za ně Samanta všechny hyperprostorovala, zjistili, že uvnitř nechali psy. Andúneho reakce při tom všem:
Andúne: To je den, co.

PJ: No... A jsou to ti psi, nebo ty psi?
Mavor: Můj je dipsi.

Družina je konečně venku z podzemí chrámu a přemýšlí, co teď.
Andúne: Co kdyby jsme se šli podívat k tomu vodopádu?
Mavor: Jako splavit ho?

Postavy přemýšlí, kterou cestou bude nejlepší se vydat, zda lesem, nebo přeplavit jezero.
Andúne: Do lesa nelezu!
Silwaniel: Máme druida.
Mavor: (Výraz nejvyššího zděšení)

Lovci Veverek se nakonec šťastně dostali do hor, kde chtějí ulovit obávaného Hiisova jestřába. Andúne láká ptáka:
Andúne řve jak na lesy: Okamžitě se objev, nebo všem povím, že jsi strašný zbabělec!
Mavor: Tak mi to řekni.
Andúne: Je to strašný zbábělec!
Mavor: Jééé! Hiisův jestřáb je strašný zbabělec!

Andúne si na jestřába připravuje hůlku s černým bleskem.
Silwaniel: My ho nechceme usmažit! My chceme jeho krev, ne jeho popel!

Hraničáři (tedy Silwaniel a Mavor) zahájili proti právě se objevivšímu jestřábu palbu, Andúne to pojal jako turnaj v lukostřelbě, a tak vše hlasitě komentuje. Samanta fandí.
Silwaniel útočí: 17 +2!
Samanta: Húúúúú!

Silwaniel už vystřelila a teď je na řadě Mavor.
Samanta: Takže na něj kouzlím rychlost na 3 kola.
Silwaniel: To se nesmí! To je dopping!

Jestřáb už byl několikrát zasažen a řítí se neovladatelně k zemi, tedy na družinku. Mezi Silwaniel a Mavora se cpe Andúne s hůlkou, což se Silwaniel vůbec nelíbí.
Silwaniel: Já na něho mířím lukem! (Na Andúneho)
Andúne výhružně: To dostaneš.
Silwaniel: Tak ho oddělám.
PJ: Jeho?!

Družina se pokouší dostat do královského hradu, kde už předtím jednou byla, v čemž jim strážný brání.
Andúne: Vracíme se z Temného hvozdu.
Strážný: My jsme ale nikoho do temného hvozdu neposílali.
Andúne: No, když se vám král nesvěřuje...

Mavor kupuje tornu a hádá se s obchodníkem kvůli vysoké ceně.
Mavor: Vidím, že sem ještě nedorazila osvěta... Nicméně, jsem tady!

O Nothanově receptu na ochranu proti drakům:
Mavor: ... Takže to nepsal jako pro debily.
Samanta: Tak... Co tady teda děláme?

Jednou z položek na seznamu věcí do receptu je i dračí srdce.
Samanta: Proč si nedělají třeba náhrdelník z dračích srdcí?
Andúne: To se dělá z pařátů, to vypadá líp.

Postavy právě zjistily, že Morinexský král Terynas byl slavný drakobijce.
Andúne: Proč by si to (dračí srdce) bral s sebou do hrobky? Proč by si s sebou do hrobky bral práci?

Mavor poukazuje na to, že dračí srdce je v tzv. temné složce přísad do ochrany proti drakům.
Silwaniel: I Hiisův jestřáb byl v černé složce a byl to smažka.

Družina se nachází v Terynasově hrobce, kde Silwaniel zaujala původně skrytá truhla, v níž by nejspíš mohlo být dračí srdce.
Mavor: Ty, jako Hraničář, bys měla být povznesená nad takové věci, jako jsou peníze.
Silwaniel: Ale my tam nejdeme pro peníze! Tam byla truhla plná zlata a my jsme se toho ani nedotkli.
Mavor: Proč?

Mavor chce hrát golf s hliněnými trpaslíky vyvolanými kouzlem pomocníci.
Samanta: Ale to jsou taky živé bytosti!
Mavor: Je to kus hlíny! (odpaluje)

Družina narazila v lese na kelpii, černého a velmi temného a mocného jednorožce.
Andúne: Jak je to zvíře vzácné?
Mavor: Hodně vzácné.
Andúne: Tak v zájmu zachování druhu ji obejdeme.
Mavor: Vem si to zase z jejího pohledu; jak vzácné jsou družinky?

Řeší se, kdo bude s kelpií vyjednávat.
Mavor: Já myslím, že je to natolik inleigentní, že to bude rozmět obecným jazkem... A mimo to, když zemřu já, kdo vás potom bude healovat?

Andúne: Mám to jít pohladit, nebo co?!

Družina se plaví po jezeře, jehož jižní hranici tvoří vodopád spadající přes okraj království létajícího v oblacích.
Neochotní veslaři: Už jste někdy spadli z takového vodopádu?
Andúne: A vy?

Družina přemýšlí, jak se dostat z Aerillaronu, v čemž jim místní strážní nejsou vůbec nijak nápomocní. Andúne argumentoval tím, že dole v Morinexu teď řádí draci, a až tam s tím skončí, podají si Aerillaron.
Velitel stráží: Tak skočte!
Andúne: Já, když tady skočím, tak budu mít místo v první řadě, budu se tam seshora dívat a budu se vám smát!

O soše - strážci, která zakřičí pokaždé, když někdo projde kolem:
Andúne: Ta socha zařvala!
Velitel stráží: Ale to je normální, že řve.
Andúne: Ale ona vypadala na umřetí.

Samanta pouští hrůzu na štolbu:
Samata: Já ti něco ukážu, čeho se budeš bát! ... I když teďka nevím, čeho...

Jakmile se družina dostala do Morinexu, objevil se na obzoru drak, zamířil si to k ní a střemhlav na ni nalétává.
Andúne: Já začínám panikařit: Vyvolej pomocníky! Vykopej zákop!

Lovci Veverek už jsou jen tři míle od hlavního města Morinexu, to je oblehnuto skřety a dokonce na něj útočí několik draků.
Andúne: Dojdeme k hradbám a pak to budeme řešit.

O možnosti schování se pomocí kouzla fata morgána:
Samanta: Ta iluze je stabilní, ona se nepohybuje.
Mavor: To je blbé...
Andúne: Ona není ani animovaná!

Družina se nakonec dostala do hradu, většina jí zalehla a šla spát, jenom Mavor nakonec zůstal vzhůru a právě dovařil ochranu proti drakům.
Mavor: Samanto vstávej! Pojď, přijdeš o velkou šou!

Lovci Veverek - Nahoru

XII. Dobrodružství - Intralbrua

Zápis v Kronikách

Družina nabírá nového člena - elfí zlodějku Finderiel - a zajímá ji, čím by jim mohla být užitečná.
Finderiel: Myslím, že jsem docela obratná... Mohla bych někoho zastřelit...

Mavor se pouští do pěstního souboje s cirkusáckým (barbarem) lamželezem, náš druid má první útok.
Mavor: ÚČ osm!
PJ: Osm?
Finderiel: Je mrtvej?

Samanta soutěží v hospodě s cirkusáckým kouzelníkem, kdo má lepší kouzla, právě seslala zdvojení, takže se tam objevily dvě její kopie.
Kouzelník: Vidím, že slečna...
Mavor: Vidím, že slečna je schizofrenní!

Mavor čte ostatním jednu z pohádek o zámku Intralbrua, hráčům ji ale vypráví PJ.
PJ: A ten červený muž mu řekl, ať odejde, že jeho bratr už je vpořádku.
Mavor za červeného muže: A ty budeš brzo vpořádku taky, jestli nezmizíš!

Další pohádka; tentokrát o knězi, který zmizel a po čtyřech dnech se vrátil do kostelíka šílený:
PJ: A ten kněz pořád vyřikoval: „Moje oči! Moje oči!“ a pořád hledal svoje oči, ale přitom je normálně měl.

Družina je v lese, kde se dějí opravdu zvláštní věci...
Mavor: Milí přátelé, podle mé magie je tady pod náma 30 sáhů hlíny a potom nic.
Edhel: Neříkal jsi, že tu žádná jeskyně není?
Mavor: No, já jsem vás nechtěl strašit.
Samanta: A co děláš teď?

Postavy se nakonec dostaly do zámku Intralbrua, kde je uvítala „mladá“ (lidská) hradní paní Valdemara a pozvala je na oběd. Háček je v tom, že tam žije už několik stovek let.
Valdemara o lahvích vína: Některé jsou ve slepeních, co si pamatuji.
Silwaniel: A to jídlo je tu jak dlouho?

Na zámku jsou k vidění opravdu zvláštní úkazy a magie tu funguje dost abnormálně. Například Samanta právě vyvolala opravdu velikého pomocníčka.
Samanta: Ale je to pomocníček. Má to tvar pomocníčka akorát velikosti E.
Edhel: A vykoná práci za 5 zlatých, to je super.

Lovci Veverek připomínají Finderiel, proti čemu bojují:
Emerlzi a Edhel: Všechny veverky jsou zlé! Všechny!
Silwaniel: Seš u Lovců Veverek, tak se to konečně nauč!

Družina se konečně dostala ze zámku ve sférách zpátky do normálního světa, kde v jeho zřícenině našla i spícího Josiela.
Josiel: Co tady vlastně děláte?
Edhel: Poslal nás pan regent Tened, abychom vás našli.
Mavor: To je jenom kamufláž, my jsme na pikniku.

Josiel: Ale já jsem přece spal jen...
Edhel: Čtyři měsíce.
Mavor: Jenom.

Je noc, a tak Samanta přikázala své nové magicky oživené soše, aby hlídala:
PJ: Tak socha si stoupne, vezmě kyj a pomalu koroduje.

Lovci Veverek - Nahoru

XIII. Dobrodružství - Ať žije král

Zápis v Kronikách

Družina opět zavítala do hospody.
Hostinský na Silwaniel: A slečno, vám vodu, nebo něco tvrdšího?
Silwaniel: Vodu.
Hostinský: Tvrdou vodu!

V hospůdce u magické university pátrá Samanta po nějaké společnosti:
Samanta: Je tam nějaký barbar?
PJ: Ne, všechno jsou to vzdělaní lidé.

Andúne: Zjistil jsem, že tady za rohem je obchůdek s magickými potřebami - synonymum pro hračkářství!

Družina se chystá ke králi Hengistovi, Andúneho skoro švagrovi.
Andúne: Čau Hengiste, stará vojno!

Kouzelníci studují nástěnku v magické universitě.
PJ: Tak by mě zajímalo, jak vypadají praktika z časoprostorové magie.
Andúne: Sejdeme se včera.

O tom, co se už událo, momentálně o akci Finderiel ve zlodějském cechu:
PJ: Jo, to byl ten cechař... Cechovník... Cech...
Finderiel: Magor.

O tom, že PJ bude během hraní muset odejít:
Edhel: A PJ zmizel.
PJ: Blaf!
Samanta: PJ blafuje.

Samanta si kupuje na tržišti látku:
Obchodník: Pouhé tři zlaté za metr!
Strnadan: Spíš sáh, ne?
PJ se opravuje: Sáh.
Edhel: Loket.
PJ: Ale třeba koleno.

Z domu skladatele, ke kterému chce družina propašovat Silwaniel jako učednici, právě vyšla jákasi ženština.
PJ: Asi služka podle šatů... Usmívá se asi třicet let.
(Družina je mrtvá smíchy)
PJ: Špinavá blondýnka...
(Celá družina se stále svíjí v křečích:)

U skladatele:
Silwaniel: Jak hluboko jsem klezla...

Postavy se dostaly do křížku s bandou lupičů, z nichž někteří střílejí po družině z kuší.
PJ na Edhela: Tak ti jedna šipka natrhla košili.
Edhel si oddechl: Zlatá kroužkovka.
Silwaniel: Ty máš zlatou kroužkovku?

Během bitky Andúne na některé zloděje útočil mentálně a jeden z nich právě padl.
Andúne: Můžu ho oživit?
Strnadan zděšeně: Nekro...?!
Andúne: Ne, nekro... On bude normálně živý, akorát s mým vědomím.

Souboj nakonec skončil úprchem zlodějské bandy.
Andúne: Tak půjdeme na tu večeři, nebo provedeme oběti bohům?

Část družiny čekala v 9 večer u východní brány na posla z hradu. Místo toho však kolem projel hrobař, kterému vypadla z vozu noha, a tak za ním Andúne poslal Samantinu sochu, aby přivezla vůz zpět, což vzbudilo menší rozruch a na místě se objevila skupina vojáků.
Andúne na vojáky: Můžete se rozejít.

K družině se po dlouhé době opět připojili Mirathea s Arnoldem, objevili se samozřejmě v hospodě na menší snídani:
Arnold: Hej, hostinský, prase!

Zbytku družiny tou dobou král Hengist oznámil, že jeho rádce a sicco (který jim měl večer předtím doručit peníze) byl zavražděn.
Andúne: Kde zemřel?
Strnadan: Proč zemřel?
Edhel: A kdo bude další?

Andúne: A byla jeho mrtvola oloupená?
Mirathea: Oloupaná?

Mirathee se z krčmy ještě nechce.
Mirathea: Ještě svačina. A druhá svačina, to snad znají.
Arnold: Máte placky?

Mirathea: My krollové jíme za dva. Za dva krolly.

Arnold se rozhodl uspořádat večer v krčmě oslavu (tedy žranici).
Hostinský: Tak mi dejte deset zlatých a já vám uvařím tele podle starého rodinného receptu.
Arnold: Na česneku!

Tele by mělo být polévané vínem.
Hostinský: No samozřejmě to nebudu polívat žádným archivním vínem...
Arnie: No to teda budeš!

Hostinský: Ono to archviní víno je mnohem lepší, když ho vychunáte, než když to bude polité teletem.

Družina vyšetřuje vraždu králova sicca a chce si v márnici prohlédnout jeho mrtvolu.
Patolog: Máte nějaké povolení?
Strnadan: Ne, nemáme žádné povolení, všechno nám drží pevně.

Aby se postavy dostaly do márnice, pozvaly patologa na večerní hostinu.
Mirathea: Jo a jako moučník budou rakvičky.

Patolog popisuje, jak asi králův sicco (a další dva) zemřeli.
Patolog: Jak kdyby se někdo opravdu rozčílil a roztrhal ho naprosto naprosto.

Mirathea řeší, k čemu jí vlastně je její ultrasluch.
Mirathea: Se svým ultrasluchem můžu tak akorát vyšetřovat těhotného. ... Když se mamince nebude líbit děťátko, tak ho sním.

Velitel stráže Tereb popisuje, co dělal nyní nezvěstný hrabě Smoteor včera večer.
Tereb: A zezhora se začal ozývat křik, což nebylo nic neobvyklého, protože hrabě syna často řezal...
Mirathea: Pilou!

Děvčata se snaží trochu zabavit jednoho poručíka.
Finderiel: Je hezkej? ...
Silwaniel: Je bohatej? ...
Mirathea: Je jedlej?

Edhel zvažuje, co dál:
Edhel: Možná by neškodilo zeptat se na magické universitě, jestli se tam nestala nějaká nehoda nebo tak něco...
Andúne: Myslíš, jestli neuteklo něco zuřivého zubatého?

Proč družinu asi někdo sleduje?
Edhel: Mno, do všeho strkáme nos... Mluvili jsme s králem...
Samanta: Jsme atraktivní.
Edhel: A Samanta je atraktivní.

Postavy se vydaly po stopách vraha do stok, kde zřejmě přišly na hlídače zlodějského cechu.
Zloděj: Co tady sakra pohledáváte?!
Silwaniel: To už nesmíme ani do kanálu?!

Samanta držela v šachu jednoho zloděje, ten se ale najednou vysmekl a dal Samantě dýku pod krk.
Samanta: Jdeš na to rychle, fešáku.

Opět venku na čerstvém vzduchu, Samanta si v hospodě objednala lázeň.
Samanta na celou hospodu: Pánové, jdu se okoupat, jde někdo se mnou?

Edhel odjíždí za věštkyní a několik dní bude pryč.
Edhel: Tak já jedu pryč.
PJ: Fare-wale.
Edhel: Jaký vole?

Věštkyně Veliena má dramatický proslov:
Veliena: Ale stále je tu dostatek dobroty v lidských srdcích! Mlask!

Lovci Veverek předchozí večer pořádali hostinu a někteří nepatrně přebrali, proto jim hostinský ráno servíruje dryák proti kocovině.
PJ: Má to barvu...
Strnadan: Barvu stoky? ... To je Fernet Stok!

Družinu přišel varovat jistý Irvin, aby nestrkala nos, kam nemá.
Irvin: Tak... Vyřídil jsem, co jsem vyřídit měl...
Strnadan: Ale my jsme tě ještě nevyřídili.

Když postavy vycházely z hospody, srazily se ve dveřích s vojákem Nisilisem.
Nisilis: Já s váma nic nemám. Já tady hledám ty... (Pohled na PJe) Lovce sekerek!

Nisilis: Mě za váma posílá šéf, prý vám mám být k ruce.
Strnadan a Mirathea: K ruce? Leda tak k noze!

Nisilis je poslaný od krále, a tak ho družina využívá, jak jen může. Třeba i u stánku s jídlem.
Mirathea a na Nisilise: Plať!
Nisilis na stánkaře: Mno... A povolení živnosti máš?

Mirathea šla bojovat do arény a dostala během souboje s trpaslíky berserkra. Strnadan ji chce omráčit ránou z praku do čela.
Mirathea (v zastoupení Edhelem): Zapomeň na to! Pamatuješ si, jak umřel Goliáš? Taky ho malej zakrslík trefil šutrem do hlavy.

Nisilis si stěžuje, že Lovci Veverek by měli vyšetřovat, ale zatím vůbec nic neudělali.
Strnadan: My jsme supertajní, protože na povrch jsme vidět, ale dovnitř ne.

Nisilis: Zatím moc nepracujete, kromě toho, že jste zbourali půlku města.
Strnadan: No to je fajn, aspoň se postaví lepší ne?

Strnadan na Nisilise: Já vím, vy za to nemůžete, vy jste jenom poskok.

K postavám přišel hostinský začal jim něco říkat.
Zmatený Strnadan: Kdo?
PJ: Selenas.
Strnadan: To je kdo?
PJ: Hostinský.
Strnadan: Když oni se všichni jmenujou stejně.
PJ: Jestli to není spíš pořád ten samej...

Družina se nechala vlákat do pasti, momentálně je obklíčená bandou zabijáků, za které jedná ženština s ledovýma očima.
Finderiel: Třeba se jí můžu zeptat, za jakou organizaci jedná.
Edhel: Člověk v tísni.

Lovci Veverek - Nahoru

XIV. Dobrodružství - Staří známí, nové problémy

Zápis v Kronikách

Začíná se hrát a pro některé je to ještě příliš brzy:
Fínderiel prosí o kostku: Pust mi kočku...

Družina dostala od Královniných Hraničářů za úkol najít v opuštěném klášteře nějaké informace o Dianině oku.
Mavor: Takže my budeme rabovat pod královninou záštitou!
Andúne: To už není rabování, to je archeologický výzkum.

Postavy přijely v podvečer na tábořiště, načež se začalo řešit, jak se tam dopravily a co budou jíst.
Samanta: Já mám koně...
Mavor: Já mám jelena
Strnadan: Ty máš jelena? Bezva bude jelení ragú.
...
Mavor: Cože?!
Strnadan: To abys věděl, že počítám s večeří i pro jelena… Bude jelení ragú z králíka...

Když družina přijela do města, byli Královnini Hraničáři a všichni, kdo jim pomáhají, prohlášeni za velezrádce (tedy i Silwaniel a Lovci Veverek).
Andúe: Já si myslím, že by jsme mohli někde u kláštera v tom lese zakopat nějaké věci, které by nás mohly prozradit.
PJ: Třeba Silwaniel.

Napůl fiktivní rozhovor se sedlákovou rodinou:
Sedlákova žena: Já poznám Hraničáře na sto yardů...
Asi Silwaniel: Třeba jsme nějaké Hraničáře akorát zabili a...
Někdo za sedlákova vnoučka: To ne, Hraničáře nikdo nezabije!
Mavor s Edhelem: Podívají se na sebe a tasí světelné meče :)

V opuštěném klášteře narazili Lovci Veverek na elfku, která po Strnadanovi hodila na uvítanou dýku.
Mavor: Řvu na ni: Hej osobo!
Strnadan: To ale není moc smysluplné poselství.

Postavy se chtějí vyhnout souboji...
Strnadan: Ukážeme jim ten glejt.
Andúne: Glejt se spálil.
Strnadan: Já chápu, že musíš občas něco spálit, ale zrovna takový věci?

Družina, kterou Lovci Veverek v klášteře potkali, jsou jejich bývalí členové.
Strnadan: Starý brachu, jak je? Co děti?

Gehen: Nezastupujete náhodou zákon?
Druid Mavor: Tak jsme se všichni zasmáli... Leda zákon džungle.

Postavy koukají do mapy:
Sam: Můj vnitřní pocit hráče mi říká, že tady by mohlo něco být... Takže mi to říká i můj vnitřní pocit postavy.

Hraní se protáhlo, někteří hráči museli jít domů, a tak nakonec skončily téměř všechny postavy v rukou Mavora a Šedáka.
Strnadan: Nemůžeš myslet za Miratheu, musíš myslet jako Mirathea!

V klášteře je část, kde očividně straší, na Andúneho už ze staré jídelny vyletěl pytlík mouky.
Andúne-Šedák: Miratheo, kdyby něco letělo, tak okamžitě k zemi... Ale nebezpečí nehrozí.

PJ: Nic nevyletělo ani nevybuchlo...
Mavor: Třeba to reaguje na sirovodík uvolňovaný kůží?

Postavám i hráčům už začínají v začarované části chrámu docházet nervy:
Šedák se uklidňuje: Není to moje družinka, konec konců o nic nejde...

Lovci Veverek - Nahoru

XV. Dobrodružství - Hledání Tary

Zápis v Kronikách


Pár předherních hlodů:
Strnadan: Ale Thingol je mrtvej, tak za koho budeš teda hrát?
Mavor: Za Mavora.
Strnadan: To je ten, co pořád zapomínal?
Mavor: Ne, to byl PJ

Strnadan luští starodávné písmo:
Strnadan: A nebo je to prostě abeceda – Á Bé Cé Dé É Ef Gé Á Há Cé.

Družina se vypravila hledat bájný hrad Taru a v Tarském valu narazila u brodu na pradlenu, která prala zakrvácené oblečební.
Mirathea: Počkej, my máme taky zakrvácené oblečení, to by nám taky mohla něco vyprat.

Stále u brodu:
Mavor: Mavor - čeká na vor.
Mirathea: Když máš tak rád ty pradleny, tak ti budeme říkat Lavor.

Mavor pátrá v kopcích po informacích:
Mavor: Strome, strome, ty jsi tu tak sám, osamělý... Nechceš si o tom popovídat?

Na mapě se dostala družina do míst, kde by jim další cestu měly ukázat stopy nebo mrtvý přítel. Samantě se zdálo, že zahlédla z kopce Thingola.
Nevinnost Sama: Co vidíš?
Samanta: Mrtvého přítele!
Mavor: Čího?
Samanta: Mojeho
Strnadan: To je smutný, že máš mrtvého přítele.
Samanta: Tak pojďme, než nám uteče.
Strnadan: Ale mrtví přece neutíkají.

V místě, kde je v mapě vyznačená „čest“, přibloudila družina mlhou k vesnici.
Mavor: Tak to je jednoduchý, takže tam musíme jenom přijít (zdraví) „Čest!“

Došlo na souboj, během nějž někdo volal Strnadanovi.
Strnadan do telefonu: Donesu... Já tady jenom hodím dýku...

Nepřátelská barbarka v berserkru právě skolila Miratheu:
Strnadan: Ježiš, to já su první na ráně, že? Já beru nohy na jelena a mizím.

Členům družiny, kteří unikli zajetí, přišel nabídnout pomoc lovec odměn (s hlavou mrtvého elfa v pytli).
Lovec odměn: Já jsem Oleg z Kilganu a tady to (ukáže na hlavu) bude už za pár dní Mavor.

Po souboji vyčerpaná Samanta: Máš nějaký plán?
Lovec odměn: Co tvoje čarovné schopnosti?
Samanta: To je tvůj plán?!

Samanta Co přepad v noci?
Lovec odměn: Přepady v noci jsou tradiční. Vy jste dva, oni budou čekat, že se objevíte v noci, nejlépe po půlnoci, to je správně teatrální.

Družinu zajímalo, co má Lovec odměn proti kolegům z oboru, kteří zajali Mavora, Miratheu a Nevinnost, ten však mlží.
Strnadan: Tak to je pěkný mluvení v hádankách.
Lovec odměn: Že?
Strnadan: V podstatě si pod tím představuju pět různých příběhů.
Lovec odměn: Výborně, jeden z nich to zřejmě bude.

Podle plánu se nakonec mají Finderiel a Strnadan neviditelní připlížit k táboru lovců odměn a zaútočit ze zálohy.
Samanta: Hlavně tak, abys neupoutala pozornost.
Finderiel: ŠKYT!

Samanta: Sesílám neviditelnost na Finderiel a... (hod kostkami povedlo se.
Finderiel: ŠKYT!!!

Lovci Veverek - Nahoru

Zápis v Kronikách

Složení družinky bylo letos takovéto:
Mihloň - barbar šermíř, ztracený král barbarského království
Austin - hobit pyrofor, na Tangrobu poprvé
Sek - kroll bojovník, na Tangrobu poprvé
Naděžda - barbarka čarodějka, na Tangrobu poprvé *
Dworkin - elf čaroděj, na Tangrobu poprvé
Strnadan Pelikánek z Ptačích Zobů - hobit lupič *
Thingol - elf chodec *
Edhel Thorongil - elf chodec *
* patří k Lovcům Veverek
Co je kurzívou, říkají hráči.
Družina prchla z Lurvorského zajetí do barbarského království, kde všichni mluvili barbarskou hatmatilkou a uměl ji jenom Mihloň - budoucí král.

Austin (o barbarském válečníkovi Halgornu Eriagovi, jemuž v žilách koluje krev boha Vigarduna):
Takže on je něco jako polobůh, něco jako Herkules. Znáte ho?

Sek: Vyměním palcát za sekyru.
Austin: Palcát stojí 10 zlatých, sekera 1 zlatý!
Sek: Tak chci 10 seker.
Austin: Na co sekeru, já mám… já mám tornu.

Austin: Já se zhulím.
Sek: To ale ztratíš čich!

Mihloň: Na co se ho zeptáme?
Strnadan: Já bych se ho nejdřív zeptal na počasí.

Družina chce na návštěvu k velkému barbarskému válečníkovi - polobohovi Halgornovi Eriagovi a otevřel jim asi dvacetiletý mladík.
Mladík: Co chcete panu Halgornovi?
Austin: To jste vy?

Asharu (elfka léčitelka) k hraničářům: Vy jste hraničáři?
Thingol + Edhel: Ano, jsme.
Austin: A já jsem vosk?

Vesničan (popisuje základní mravní kodexe): … Chovat se čestně…
Strnadan: Ty jsou vtipný.

Vesničan: Víte, cizincům se může něco prominout, když to tady neznají.
Edhel: Co třeba?

Asharu: Takže vy jste ten ztracený král?
Mihloň: Jsem.

Dworkin (sděluje ostatním svou představu dosazení Mihloně na trůn): Víte co, tak ho v tom necháme samotnýho a kdyžtak ho pak vysvobodíme, ne?

Dworkin (tentokrát, jak si představuje uzmutí ruky trolímu králi a svedení činu na Lurvořany): Co když spí? Mu usekneš ruku, on se probudí a řekneš: „Já jsem z Lurvoru.“

Mihloň král (veleknězi): Nevíš, co se stane, když umře trolí král?

Strnadan: Vždyť ani nemůžou být naštvaní, vždyť jsme jim vzali jenom jednu ruku.

Austin (z křoví vyskočil Halgron - polobůh a jeho družina - chodkyně a šermíř): Co blázníte, vždyť jsou jenom tři, nás je osm! Jdeme bojovat!

Souboj s Halgornem Eriagem, aneb Jak Pejsek a Kočička o život přišli

Během souboje dostal Austin flashback z ganji a podává polomrtvému Mihloňovi neznámý lektvar (může to být „Chodec Jan“, „Mlhovina“ nebo „Digitalis“!).
Strnadan: PJ, tohle mu přece nemůžeš dovolit!!!
PJ: No mně to připadá docela vtipný.
Austin: Neboj, to tě zabije až za tři směny, do té doby tě z toho dostanem:).

Souboj pokračuje: Sek, Mihloň, Dworkin a Naděždina příšera útočili na Halgorna - berserkra, Thingol a Strnadan na šermíře a Edhel na chodkyni.
PJ (na Austina): Co děláš ty?
Austin: Vytahuju dýmku…

Sek si nechal postříbřit kyj a využil k tomu i stříbrňáky, na které si dělal nárok Thingol.
Thingol: Aspoň ses mohl zeptat.
Sek: Můžu?
Thingol: Ne! Přetav mi je zpátky!

Mihloň zkoušel před palácem meč uzmutý mrtvému Halgornovi.
Přihlížející vidlák: Hele, to je meč Halgorna Eriaga?
Král Mihloň: Možná, že je, a možná, že není… Teď musím jít, oni mě volají.

Thingol: Šmarjá, to chce nějaké vznešené fráze…
Austin: Drž hubu!

Sousední král (družina je u něj na „diplomatické“ misi): Na tom ostrově se objevila setnina kostlivců, kteří mluví lurvorsky a chodí ve zbrojích lurvorské armády.
Strnadan a Thingol: Hurá! Budeme jim rozumět!

Kostlivci (v lurvorských zbrojích a mluvící lurvorsky): Jste z Lurvoru?
Družina nadšeně: Jsme, ano, jistě,…
Austin: A vy?

PJ: Okna jsou dost vysoko, takže tam nevidíte, leda by si kroll stoupl na hobita.

Dworkin: Jak se říká kvarteto, když je jich osm?

Austin: Je nás osm a on je jeden…

Dworkin: A ten bratr určitě bude velký dealer medoviny.

Austin: A co jim řekneme?
Strnadan: Pravdu.
Dworkin: A jaká je pravda?

Mihloň: Dojdu k opilci a říkám: Kde bydlej ti dva? No tamti…

Dworkin přemýšlí o útoku: Šarak Bachor!

Edhel (o záhadně fungujícím kouzelném štítu): Stejně to musíte mít zapnuté, aby se to dalo vypnout.

Strnadan (o zářícím štítu, který nemůžeme vypnout, viz. výše): Tak já ho schovám do stínu.

Strnadan: Jak dlouho se jede do Lurvoru?
PJ: Pár měsíců.
Strnadan: Víc než dva?
PJ: Jo.
Austin: A když se necháme zatknout, bude to rychlejší?

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Tento rok naši družinu tvořili:
Völös - trpaslík válečník (Finglas)
Thorg - trpaslík válečník (Fladrif)
Mihloň - barbar šermíř
Rowen z Hory - člověk mág (Andúne), který se později ujal vedení trpaslíka námořníka Malbuta
Naděžda - barbarka čarodějka (Samanta)
Strnadan Pelikánek z Ptačích zobů - hobit zloděj
Thingol - elf chodec (poslední záchvěv Thingolovy duše)
Edhel Thorongil - elf chodec

Tentokrát družina ztroskotala na velikánském ledovci na pustém severu, který neustále ofukovala věčná bouře a nedovolila nikomu odplout.

První, co družina potkala, byla skupina několika kanibalů.
Kanibal: Připojíte se k našemu kmeni?
Völös: Přicházím s návrhem, že můžete spojit svou barbarskou krev s naší božskou… Dočasně.

Družina vyslýchá zajatého kanibala, kterému Rowen pomocí kouzel čte myšlenky.
Rowen: Zahrajeme si hru, jo? Teď nemysli na to, odkud jseš.

Výslech se poněkud nevydařil a kanibal ho nepřežil.
Strnadan: Tak si chytíme dalšího, tenhle se nepoved.

Na družinu zaútočila v ledových chodbách dvanáctinohá příšera, které mezi každým párem noh vyčuhuje z těla znetvořený lidský obličej.
Strnadan: A ono to má oči?
PJ: No jejej, ono to má očí.

Naděžda: To, že je to dvanáctinohá příšera čítající dvacet čtyři očí, neznamená, že je krvežíznivá.

PJ o smrti příšery: Ona tak spadla tam dolů, takže nikoho vlastně nezavalila a žádná zábavná scéna se zavalováním se nekoná… Škoda.

Družina našla vesnici trosečníků a PJ jí popisuje jednotlivé posádky, které vesnici tvoří.
PJ: Je to výkvět Lurvorských legií… Blonďáci, bruneti, černovlasí, plešatí…
Strnadan: A jsou živí, ne jako minule?

Naděždě se jaksi podařilo zařídit, že se do ní zakoukal kapitán barbarské posádky, takže netrvalo dlouho a družina začala jednat o svatbě.
Naděžda: Mám mu říkat manželi, nebo budoucí manželi?
Rowen: Říkej mu čumáčku.

Družina se vydala na Pohřebiště lodí a cestou uviděla tři kanibaly. Rowen si naštěstí jednoho z nich podrobil a teď přemýšlí, jak zařídit, aby kanibalové družinu nepotkali:
Rowen - Kanibal: Otočíme to, já jsem tam viděl nějaké lidi vepředu.

O ovládání podrobeného kanibala:
Thingol: To je prostě počítač, který občas využije tvůj server.

O krollovi, domnělém vůdci kanibalské vesnice:
Rowen: Ale jak může být nabušenej, když je to jenom jejich šéf?

PJ popisuje družince loď, v níž se nachází, a využívá k tomu pseudo-model korábu vyrobený z různých pamlsků:
PJ: Jak je ta loď, tak vy jste tady v tý bábovičce.

O tom, za jakých podmínek vezmou padlého trpaslíka do Wallhally:
Strnadan: Myslíš, že když tady jako blbec dobrovolně skočíš pod led, že tě tam jako vezmou?
Völös: Tak aspoň roznášet pivko.

Na Völöse, čerstvě zvoleného kapitána naší posádky, a Thorga útočí nemrtvý, který jim každým dotykem ubírá dvě úrovně (a jediná věta, kterou pronáší, je „Opusťte loď!“¨).
Strnadan: Náš kapitán klesl pod svou úroveň.

Při akci, jíž se účastnili jen Rowen, Strnadan, Mihiloň a Edhel, byl náš mág zabit. Ostatní s jeho mrtvolou ještě chvíli běhali po Pohřebišti lodí, až se s ním Mihloň propadl do jedné lodě a ostatní tam naskákali za ním.
Strnadan popisuje ve vesnici vše ostatním: Pak jsme se tedy dostali ven z té jámy plné smrti… Rowenovy.

Naděžda s Thingolem právě zjistili, že jedna chodba vydávaná za slepou je ve skutečnosti zatarasená dřevěnou zdí.
PJ: Více méně jste to nějak poznali, protože jste oba chytří… Protože ty jsi čarodějka a ty jsi… elf.
Rowen: Já jsem si to myslel!
PJ nadšeně: Odhalil jsem je! Že jo!

Thingol: A kapitáne, jak jsou tam ty dvě jako slepé chodby, tak jedna je slepá a jedna je vidoucí.

Družina předhodila shromáždění náčelníků hlavu krolla - kanibala, kterého považovala za jejich vůdce.
Mihloň (za kapitány): To není on, to je náš agent.

Naděžda chce pomocí metamorfózy prozkoumat zatopené podzemní chodby.
Edhel: Buď se proměníš na rybu a sní tě mlokočlověk, nebo se proměníš na krávu (sněžnou krávu - tvora podobného mroži) a sní tě barbar… Vlastní manžel…
Strnadan: Manželka je kráva!

Patrně o polévání něčeho svěcenou vodou:
Völös: Pěkně šufánek po šu… Naběračku - sběračku po sběračce…
PJ pražák: To je dobrý, já už rozumím tady těm slovům cizím.

Náš kapitán právě uzavřel dohodu s Mardaisem - kapitánem jiné posádky.
Völös: Tak mu podám tu tlapu. Há! To je úplně největší projev trpasličí věci. Příště mu dám rovnou do zubů!

Völös o Mardaisovi: Doufám, že mě zklame, abych ho mohl zabít!

Družina zjistila pro Mardaise očerňující informace na místního kněze, čehož Mardais ihned využil ve svůj prospěch (alespoň zdánlivě).
Mardais: Bohužel jsem mu musel říct, že jste to byli vy, kdo mi o něm prozradil ty informace, a taky jsem mu řekl, že vás zabiju…

Völös: Jó! Ale teď jsme byli děsně charakterní! Víte o tom?

Družina naverbovala do svých řad trpaslíka Malbuta, kterého předtím musela zneškodnit, když na ně v šílenství zaútočit. Völös si tehdy „vypůjčil“ jeho koženou zbroj a stále ještě mu ji nevrátil.
Malbut: Kde mám svou koženou zbroj?
Völös: Pujč si jinou… Ta tvoje stejně není ani nijak moc dobrá.

Družina neúmyslně probudila obrovského krakena (chobotnici) a teď se neviditelná schovává v jedné chodbě. Naštvaný kraken tam ale pomalu strká chapadla, což Thingola dost vyvádí z míry.
Malbut: Máš na něj +1, pořád si to opakuj.

V temné jeskyni, kam světlo přichází jen několika průrvami ve stropě:
PJ: Takže tady je vidět i pro normální lidi.
Mihloň: Takže elfové nic neviděj.

Družina narazila na jednoho opravdu mocně vyhlížejícího kouzelníka.
Malbut: On má určitě ta zakázaná kouzla… Zesměšni!

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Letošní složení naší družiny bylo takovéto:
Mihloň - barbar šermíř
Strnadan Pelikánek z Ptačích zobů - hobit lupič
Ori Guttan - trpaslík bojovník
Yarwain - člověk mág (Andúne), který se později opět ujal vedení CP, tedy lidského vojáka jménem Haife
Samanta - barbarka čarodějka
William Gattling - člověk lupič (Thingol)
Liloa - elfka chodkyně (Tindúveniel nebo Tanulka)
Edhel Thorongil - elf chodec

Už třetí rok po sobě pod vedením PJe Balroga.

Letos byla družina hned na začátku oloupena o karavanu, jíž měla chránit, vržena s neznámou šlechtičnou do kanálu, aby ji ochránila, a vyvržena do válkou, fanatickými kněžími a pletichami sužovaného města Adanaibisu.

Hned po chvíli v kanálech na družinu narazila první ozbrojená hlídka, která se pod pohružkou násilí dožadovala vydání šlechtičny.
Samanta: Buďte pozdraveni, pánové... A tak se ukloním, pěkně hluboko... (Uklání se opravdu hluboko) Dosvítí na mě aspoň ta lucerna?!

O útoku na nehybného nebo vyřazeného protivníka:
Samanta: Vezmi mu KZ, odečti, myslím, 8 a pak mu nehaž.
PJ: (Nevěří svým uším)

Družinu zajímá, proč je nepřátelských vojáků (uctívajích boha Siara) tak moc.
Velekněžka Vedary: Siarovi kněží mají tolik vojáků, protože...
Ori: Blbej bůh.

Siarův velekněz Vedhet přemlouvá družinu, aby za něj pracovala, ale ta zvažuje ještě případnou práci pro Obchodní alianci.
Vedhet: Já vím, co je obchodní aliance...
Samanata: Ale kdybychom pro vás pracovali, do budoucna, kolik by byl asi ten váš církevní stát ochoten obětovat?

Po prvním útoku na nepřítele:
Yarwain: Jak moc je živý? Jako že leží na zemi a chroptí?

Krátce po té, co družina zjistila, že Vedhet je tu jenom proto, aby je odlákal od královny (šlechtičny, kterou hlídali), přiběhly stráže a bojuící od sebe odtrhly.
William: (Má jedno kolo na mluvení) Stráže! Zatkněte okamžitě toho muže! Porušil svatost tohoto místa! To za prvé! ... Za druhé...

Družina se vydala přímo do města, kde má najít schovaného prince, teď je u královnina vojevůdce a „žádá“ od něj náhradu za padlého Yarwaina.
William: Vy nám dáte jednoho zkušeného muže, který by případně vašim lidem vysvětlil, ať na nás neútočí, že jsme s váma. A když potkáme Siarovce tak nám pomůže.
Ori: Nebo ho zabijeme, aby jsme si získali jejich důvěru.

Družina má hledat prince u člověka jménem Hezmal, a tak se zvažují různé způsoby pátrání po něm, třeba kouzlo najdi předmět.
Edhel: Kdyby si kouzelník představil to jméno napsané tím klínovým písmem, našlo by ho to? Takový Google...
Samanta: Jako, že by to měl napsané na cedulce u zvonku?

O trpaslících:
Haife: Trpaslíci nemůžou mít 200 kg, víš, jakou by měli hustotu!

Družina bojuje se skupinou Siarovců, ovšem nedaří se jí zrovna nejlépe, Ori totiž dostal berserka.
William: Po bitvě je každý generál.
Ori: No, my jsme v půlce, takže jsme tak plukovník.
William: Spíš tak major.
Ori: Já jsem skoro po bitvě, já jsem plukovník.

Hráče zachvátila s příchodem nedělní noci nejistota:
Andúne: Myslíš, že by Balrog tak pozdě intrikařil?

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Tentokráte jsme se Tangrobu zúčastnili v takovémto složní:
Andúne - elf mág
Dworkin - elf čaroděj (Dworkin řečený Smažka)
Samanta - barbarka čarodějka a jeho milá
Tidli - elfí lupička a snoubenka velitele jednotky(Tindúveniel nebo Tanulka)
Maira - barbarka bojovnice (Magdalene)
Mihloň - barbar šermíř
Thingol - elf chodec
Edhel Thorongil - elf chodec a zvolený velitel jednotky

Opět s PJem Balrogem v čele:)

Tentokráte to vypadalo nevinně; v bažinách jsme měli najít svého krále a k tomu případně pobít pár dezertérů.

Edhel poslal Samantu, aby zjistilal, kolik zběhlo trpaslíků.
Trpaslík: Brý ráno... Co si přeješ?
Samanta: Brý ráno... Kolik vás je?

Kdo Samantu poslal?
Trpaslík: Ten elf jo?
Samanta: No... Je to elf... (s nadějným úsměvem) Ale jsem tu já.

Thingol: Mám dobrý nápad... HEPČÁ!!!

O možnosti nenápadně se hyperprostorovat za pár goblinů, kteří na družinu číhají ve vedlejší místnosti. (Těsně poté, co se pod postavami zhroutilo několikapatrové schodiště.)
Mihloň: Ještě nás prozradíte tím bliknutím.

V zasypané staré elfí věži se řeší, jestli se postavy někdy zajímaly o architekturu.
Dworkin: No, já jsem studoval v jednom elfím městě... A tam jsem chodil s jednou architektkou...
...
Dworkin: Za takový příběh bych si aspoň něco zasloužil, ne?
Samanta: Leda tak facku!

PJ popisuje sklad mrtvol.
PJ: ... Na zemi podle stěn je vyskládána řádka obratlů...
Maira: Juchů, puzzle!

Poslední přeživší svázaný goblin, jehož družina připravila o celou rodinu.
Goblin: Pomoc, pomoc!
Samanta: My ti přece neublížíme.

Co s ním?
Edhel žertem: Adoptujeme ho?
Tidli nadšeně: Jo, jo, pojďme!
Maira ještě nadšeněji: Halapartnou!

Na otázku, jestli goblini jedí mrtvé elfy:
Goblin: Vy jíst elf?
Družina: Prosím?! Cože?!
Andúne: My být elf!
Goblin: Elf může jíst elf.
Thingol: Vy jíst goblin?
Goblin: Když být hlad...

Někteří elfové mají různé názory.
Thingol na Dworkina: Hele, miláčku, já jsem stějně elf jako ty.
Samanta: To je můj miláček!

Družina narazila na nemrtvou trpaslici a zahrnula ji otázkami jako „Jaké je být mrtvý?“, Kdy umřela?“ atd.
Dworkin: Proč odpovídá všem, jenom ne mně?
Mihloň: Protože pokládáme inteligentní otázky.

Samanta testuje, jestli nemrtví mají smysl pro humor:
Samanta: Jak se vlastně jmenuješ?
Trpaslice: Bidrune.
Samanta: Ty, Bidrune, a víš, proč se kůň nevejde do bečky?...

Hned vedle je žebřík vedoucí na povrch.
Dworkin: Jak ses dostala sem?
Bidrune: Probohy!
Thingol: A jaký je smysl života?

Samanta: Nemůžeš diskriminovat chudáky nemrtvé, taky mají svá práva!

Několik nemrtvých žádá od družiny pomoc, ale ta není příliš ochotná.
Nemrtvý: Nech si ty srandičky a hejbni zadkem!
Samanta: Ale je to hezkej zadek, žejo?

Poté, co čarodějové seslali sedm bílých střel, čímž rozmetali na cucky všechny nemrtvé v dosahu a „slabší“ polovinu družny taktéž, protože celá naše banda byla kupodivu také nemrtvá (právě takhle se to dozvěděla), situaci zřel a zhodnotil Ilivren, nemrtvá vrchní stráž mocného kouzelníka.
Nertvý Ilivren: Tak to jsem za svůj život neviděl.

Zrovna při řešení důležitých otázek smyslu bytí se zvenku třídy ozval hlas.
Civil: Můžu vám poradit?
Dworkin: NE!

Zbytek nemrtvé družiny vstoupil do chrámu, kde je levitující nemrvtvý kouzelník rovnou přivítal hrozbami a útočnými kouzly.
Thingol: Nenech prchlivost cloumat svým majestátem!

Zbylé postavy chtějí znovu v táboře naverbovat nové postavy, které by hráli hráči zemřelých, a PJ je zrovna vybírá...
PJ: Proč by vám dávali nejlepší kuchařku v táboře?
Dworkin: Protože nemrtví nepotřebujou jíst?

Nakonec jsme dostali elfího kouzelníka Dworkana (bratra zesnulého Dworkina), elfí lupičku Ti (nahradila padlou Tidli) a krollího bojovníka Conana (zastoupil Samantu).

Záchranná mise vstoupila do zikkuratu, kde konečně našla svého nemrtvého krále. Ten popisuje situaci.
Král: ... A navíc je tady jedna šílená osoba...
Dworkan: Sakra, jak to tak rychle poznal?

Onou šílenou osobou byla (opět nemrtvá) ženština Vidgara, jež byla pospojována zářícími magickými nitkami a byla strážkyní zikkuratu.
Mihloň: Ty nápisy dole určitě budou důležité.
Dworkan: Ty nápisy ano, ale ona?

U třetího patra zikkuratu.
PJ čte nápis na dveřích: Za těmito dveřmi je jen smrt.
Thingol: A co je nám po tom, my už jsme mrtví.

Conan má praštit do magického zrcadla.
Conan: Tak jó... Ale já to nechápu...
Družina svorně: Nevadí.

Thingol přemýšlí o Vidgaře. (Ultrich je rytíř, který zradil krále a je v místnosti se zrcadlem na obraze.)
Thihnol: Musíme z ní dostat víc informací... Z kama je, kde se potkala s UIltrichem, jak dlouho spolu chodí...

Thingol se snaží blafovat a bruslí při tom na tenkém ledě.
PJ pobavěně: (Vidgara) Stojí tak nad tebou a vypadá dost naštvaně... Nebo spíš hrozivě?

Jediný způsob, jak se ze zikkuratu dostat ven souvisí s podepisováním se někoho, kdo je toho hoden, na obrazy a zrcadlo, do čehož se družině příliš nechce, a tak se na obraz podepsala Vidgara.
Vidgara: Vypadá to, že jsem neumřela, ani nevybuchla...
Thingol: Že byste na to nebyla dost dobrá?

Před zikkuratem přivítal postavy zástup skřetů vedených trpaslíkem, který družině nabídl přidat se k jeho pánům - Černému kruhu. Hned na to Thingol vytáhl černý kovový kruh, se kterým kouzlila Vidgara.
Thingol řádně sebejistě: Ke komu se máme přidávat? Snad vy se přidáte k nám, ne?!
PJ s úsměvem: On se na to tak podívá... To je jinej černej kruh.

Hlod dobrodružství: Nemrtví neutíkají.
(Tvrdil Dworkin, když chtěl ke dvěma nemrtvým hodit ohnivé ovoce a utéct. Hned, jak družina zjistila, že je nemrtvá, celou dobu už jen sprintovala, protože nemrtví se neunaví.)

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Družinu Lovců Veverek na posledním Tangrobu tvořili
Alim - elf čaroděj
Gwendolyn Bedlamová - elfka pyroforka řečená Gwen (Samanta, Conan)
Mihloň - barbar šermíř
Morticie Tichošlápková ze Stínova - lidská lupička (Maira, Magdalene)
Thingol z Yawannamírë - elf chodec
Edhel Thorongil - elf chodec

Nakonec pod vedením nami do té doby nedotčeného PJe Adama.

Postavy přijely do města Rikat Rimaru a byly doporučeny jejich známým, geniálním skladatelem Lervantem, aby vypátraly, kdo tam zabil kapitána místní lodi.

Družina si nechala čtyřmí námořníky odnést do hostince přenosou laboratoř.
Nosič: Tak bude to 7 stříbrných.
Družina: Cože? Tolik?
Nosič: Vždyť jsme platili převozníka.
Družina: My jsme jeli přívozem?
Nosič: No, vy jste byli natolik unesení městem, že jste si toho ani nevšimli.
...
Nosič: Ale vždyť jsme platili toho převozníka.
Thingol: Já jsem žádného převozníka neviděl.

Postavy se konečně daly do vyšetřování, právě dorazily na místo činu, kde stráže drží očumující civily dál od rozpárané mrtvoly.
Thingol: Co jste zatím zjistili?
Voják: Byl zabitej.

Družina také navštívila místní márnici, aby zsjitili, jestli hrobník nenašel na těle nějaké další podezřelé věci. Po dlouhém rozhovoru, který se mezitím stočil na výrobu umělých očí a podobně...
Gwen: Jen tak z profesního hlediska, kam jdete dneska večer do hospody?

Gwen se téhož večera baví s hrobníkem v hospodě:
PJ: Kupodivu, když se bavíte o mrtvolách, jako by ožíval.

Ve městě je veliký karneval a hostinská nabízí družině masky.
Thingol: Já bych si vzal třeba vlka.
Hostinská: Vlka? To vám nevyléčím, to musíte za doktorem.

Morticie se pokouší na karnevalu vybrat pár kapes.
Morticie: (Hodila 80%) A Ku*va.
Thingol: (Právě vešel do místnosti) Tak co se děje?
Morticie: 80% na hod.
Thingol: A ku*va!

Během toho, co družina vyšetřovala vraždy, jejich známý, skladatel Lervant, zmizel. Po dlouhých řečech o ničem:
Edhel: Hej, zmizel nám kamarád!
Morticie: A potřebujeme najít jeho mrtvolu!

Postavy se rozhodly prohledat Lervantův dům, ale narazily tam na jinou skupinu, která už dělala to samé. Nakonec se dohodli, že zabíjet se nemá smysl. Naše družina zvažuje možnost poslat k těm druhým neozbrojeného člověka (kouzelníka naklonovaného kouzlem Dubl, nebo někoho z družiny) jako pozorovatele.
Mihloň: Když dubl nemá žádnou inteligenci, ten člověk, co tam půjde neozbrojený, taky žádnou inteligenci nemá.

Po jen tak hraných cvičných soubojích lupičky Morticie a dalších postav:
Mihloň: Poslední věta před smrtí: „Taková sušinka mi nemůže ublížit, klidně si do mě zezadu kopni.“

Gwen se během karnevalu promenádovala po městě ve velice průhledném vílím kostýmku a značně opilá nakonec skončila s krátkodobou známostí v posteli. Dalšího dne mluví s jedním alchymistou:
Gwen: Tak říkáte, že už mám pověst?
Thingol: Zkaženou...

Předtím, než zmizel, dostal Lervant od jistého Impressaria, majitele divadla, zakázku na hudbu k opeře, ale zmizel, než práci odevzdal. Impressario se teď po něm shání.
Impressario: Lervant vždycky dodal, co měl... Pokud se neožral jako dobytek.

Družina nějaké noty získala a Thingol je nabízel Impressariovi k nahlédnutí, za „drobný“ poplatek.
Impressario: Děkuju vám za snahu, moc, ale váš přístup je opravdu divnej.

Dalším mrtvým byl trpasličí mistr kovář. Na místě už jsou stráže i družina a Thingol právě vstoupil do domku vedle kovárny, kde sedí několik zdrcených trpaslíků.
Thingol: Dobrý den, NCIS, tady někoho zabili, víte o tom?
Trpaslík: To byl můj otec.
Thingol: Výborně, takže víte.

Morticie, družinové médium, a Edhel, který na ni byl při posledním „vidění“ napojený, se začali chovat podezřele a tajnůstkářsky, proto se zbytek družiny začal shánět po nějakých opatřeních. U jednoho alchymisty:
Thingol: Nějaký amulet, nebo tak něco.
Alchymista: Já ale nejsem theurg.
Překvapený Thingol: Nejste?

Morticie s Edhelem se chtějí vloupak k Lervantovi do domu a potřebují zabavit sousedku, která permanentně vysedává u okna a pozoruje okolí; toho se ujal Mihloň - kapitán vyšetřující incident, který se tam odehrál. Po krátké době se rozhovor stočil na témata čaj, úklid, neschopné služebnictvo...
Sousedka o svojí služebné: A jedna mi řekla, že jsem stará fuchtle!
Mihloň: No to je zločin!

Mihloň musí sousedku udržet co nejdál od okna.
Sousedka: Pojďte se podívat, pane kapitáne, já vám ukážu, odkud jsem to viděla...
Mihloň: Ha! Není tohle prach?
Sousedka: KDE?!

PJ: Takhle si povídáte chvilku... Chvíli... Židle je čím dál tvrdší, i když je pólstrovaná...

Při posledním souboji robotický homunculus zabil kouzelníka Alima, do něhož následně vstoupila jiná duše a znovu vstává.
PJ: Máš dvojnásobnou sílu.
Mihloň: Takže -4.

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Na vzpomínkový Tangrob se Lovci Veverek vydali ve složení:

Marten – Barbar šermíř (Andúne),
Mirathea – Krollka bojovnice,
Morticie Tichošlápková ze Stínova – Lidská lupička (Maira, Magdalene),
Samanta – Barbarka čarodějka a
Edhel Thorongil – Elf chodec

Opět s loňským PJem Adamem.

Družinu si najal elfí šlechtic Vorgent Moldharen, aby lapila a přivedla jeho zrádného bratra před jeho spravedlnost.

V krčmě potkaly postavy slepého trpasličího veterána.
PJ: Vypadá to, že jeho kariéra skončila…
Marten: Tady v hospodě.

V té samé hospodě si k Samantě přisedl otravující ožrala.
Ožrala na Samantu: Tak krásná a sama, jo? ... Kolik stojíš?

Družina se dostala bez Edhela (jediného hraničáře do lesa).
Marten: Ty, Morticie, nerozděláme oheň? Já nevím...
Morticie: Já se bojím.
Mirathea: A já se nebojím, já jdu rozdělávat!

Postavy v lese napadli vlci. Po vítězném souboji se zjistilo, že Samanta chybí a vysoko na stromě snad sedí vlk (Samanta s metamorfózou). Poté, co po ní Morticie střelila z kuše a minula:
Marten: Šetři šipky, já mám těžkou kuši!

PJ: Tak se vám honí hlavou, jestli ta hromada těch mrtvých vlků další vlky přiláká, nebo odradí...
Mirathea: Tak já je sním.
...
Morticie: Vlk žere vlka?
Samanta: Když být hlad.

Edhel se po noci neobjevil, ale jeho pes, který s družinou zůstal, vypadá, že by ji někam rád zavedl.
Samanta: Já se teda vydám za psem... Už jsme toho dneska pokazili dost.

Družina se dostala do souboje s trolly a Samanta se snaží útočit výbušnými hruškami.
Samanta: Tak jako, není to souboj tělo na tělo, že?
PJ: No jasně, kde stál jeden, tam teď stojí druhej.

Mirathea útočí: Tak já ho asi zbouchnu, ne?

Postavy se dostaly do podzemí. Protože toto dobrodružství bylo napsáno před deseti lety, kdy i Tangroboví PJové kreslili chodby na čtverečky, prosí PJ o čtverečkovaný papír.
Marten nadšeně: Teďka bude čtverečkovaný dungeon, takové retro!

V trollí žumpě, kam družina naskákala, aby se do podzemí dostala, našly postavy krollku Monu, náhradu za Miratheu padlou v boji. Samanta vyvolala pomocníky, aby v žumpě našli Monin kyj.
Pomocníci: Smrdí, smrdí to to smrdí!

Ve sklepeních družina potkala sídliště goblinů, s nimiž se po krátké chvíli spřátelila.
Goblin: Vy nechtít na hostinu?
Morticie: My hodně smrdět.
Goblin: To nevadí. My tu mít...
Morticie: Smrad?
Goblin: To tady máme pořád.

Hostina s gobliny se díky balíčku Thingolovy veselé trávy pěkně zvrhla.
PJ na Monu: Ty lituješ, že nejsi tak malá, jako goblini…
Mona: Nelituju.
PJ: Tak lituješ, že nemáš nikoho tak velkého, jako jsi ty.
Mona: Nelituju.
PJ: ... Promiň, lituješ, jsem sugestivní PJ.

Ještě hloub v podzemí našla družina místnost, v níž se kdysi pokoušela jakási čarodějka něco vyvolávat. Samanta, která už za dobrodružství stihla zlikvidovat čtvery šaty, se jala ohledávat její mrtvolu.
PJ: Je oblečená v černém...
Samanta: Má šaty!

Ve sklepeních nakonec družina našla Neirona Moldharena, „zrádného“ bratra Vorgentova, přidala se na jeho stranu a ten ji poslal do rodinné hrobky, aby našla klíč ke zrušení prokletí spočívajícího na jeho rodu. V hrobce samozřejmě číhají nemrtví.
Mona útočí na kostlivce: Já z něj udělám prášek do pečiva!

Mona útočí kyjem pomazaným veverčím sádlem na spektru: Jak do ní půjdu tím kyjem, to bude pěkně mastné!

Z hrobky si kromě informací o prokletí odnáší Marten i kouzelný obouruční meč, hrozí ale, že by ho někdo mohl poznat.
Marten: Tak já ho schovám do torny, aby nebyl vidět.

Družina se vrátila k městu, kde už si stihla znepřátelit stráže, a poslala Morticii v přestrojení na výzvědy, aby zjistila, jaká je situace. Morticie cestou potkala starou druidku a Edhelovi mezi řečí o setkání vypráví.
Morticie: (Ona říkala...) Něco... děsně druidského, nějaké staré učení, které řídí celý smysl světa nebo něco podobně nepodstatného...

Morticie se dostala až do hradu, kde od služebné, která straní (již zatčenému) Neironovi, vyzvěděla, že v tajném křídle hradu je zavřená nevlastní sestra obou bratrů, o které vůbec nikdo neví.
Morticie: A kde je začátek té tajné chodby?
Služebná: Nevím... Počkejte chvíli... Já si to teď nemůžu vybavit... PJ listuje.

Celá družina se pokouší nenápadně projít do hradu. Mona šla jako poslední, ale zastavili ji strážní.
Mona: Mám se hlásit ve strážnici, mám tam nějaký džob.
Strážný: Džob? No to je bezva. My hledáme nějakou krollku (Miratheu), ale ta by nebyla tak blbá, aby sem vlezla.

Velitel stráží si chce Monu ozkoušet, jak dobře umí bojovat.
Velitel stráží: Začneme, zaútoč na mě.
Mona: Tak když na tom trváte... hod na útok 28/+6
...
Těžce zraněný velitel stráží Monu hned vyhodil, chvíli ale ještě uvažoval, jestli ji nezavřít do vězení.
Velitel stráží: Ještě bych ji musel živit ve vězení... Co bych řekl šéfovi? Že jsem ji zatknul, protože na mě zaútočila, když jsem jí to řekl?!

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Účastnili se:
Beldor Bronzový štít - trpaslík bojovník
Boris Bodunov - trpaslík bojovník
Bard - člověk šermíř (Finglas)
Thorg - trpaslík bojovník (Fladrif)
Gorm - trpaslík bojovník (Fimbrethil)
Dworkin - elf druid
Richard - elf chodec (čteno po anglicku)
Nataša - barbarka čarodějka (Samanta)
Gwaihir - člověk šermíř
Kuňka - hobitka lupička (Strnadan)
Mateřídouška - hobitka chodkyně
Hrabě Drákula - kroll bojovník (Mirathea)
Salin var Drim - člověk čaroděj (Andúne)
PJ Jackyll (Edhel) a PJ Hyde (Thingol)

Dworkin: Já nejsu smažka. Ne! Já jsu smažka! Já jsu král smažek!

Dworkin: Já mám charismu, kdo má víc?
PJ Hyde: Ty máš nějakou novou holku?

Richard (zasažen šípem): Jak to asi bolí?
Dworkin: Bylas' někdy těhotná? Tak si to zkus představit.

Hrabě Drákula: Skoro mám chuť nebýti padouchem.

Polovička družinky čekala na určeném místě, kde měla sraz s neznámou CP. Místo CP se ale dostavil zbytek družinky, který měl být ve vězení.
Thorg: Co vy tady?
Bard: A co VY tady?! VY jste tu navíc.

Družinka potkala CP s Einstein-Newtonovou kosou.
Gwaihir: Jo Einstein… To byl ten, co vymyslel teorii relativity.
Kuňka: Hm… A Newton byl ten, co vymyslel to s tím jabkem.
Družina: Smích
Gwaihir (o Kuňce): Jo, biolog.
Kuňka: On byl biolog?

Dworkin: Jak dlouho tady asi budem?
Socha: No, to vám nemůžu přesně říct.
Dworkin: CaCa? (jako cca)
Socha: Koho?

Družinka se octnula na hradě, kde mají luxusní lázně.
PJ Jackyll: Šli jste do nějakých soukromých bazénků?
Nataša: Já mám soukromý.
Beldor: Já mám taky soukromý.
Boris: A já mám ten velký pro sebe.

Dworkin popisuje, jak se dostali do jiného světa (čili tohoto pro místní):
Dworkin: Byli jsme na lodi, pak se tam objevila taková… postava, no… špičatý klobouk… blesk sem, blesk tam… loď fžjúúú… samé prkno… no pak jsme byli na pláži, došli jsme do městečka, no kurňa…

Dworkin hovoří s nejmoudřejšími CP, které se starají o chod tohoto světa (a unikají mu některé informace):
Dworkin: To možná vy tady, sto let za opicema, ale my z mezisvětí! Pcha…

Dworkin hovoří s černým drakem:
Drak: To jsme probírali už u večeře.
Dworkin: Vy jste byl u večeře?! Já jsem večeřel s drakem?!

Na družinku zaútočil v podzemí stín:
Beldor: Nevidomý, co po nás chceš?!

Dworkin: Přicházíme v míru… Ne z Míru! V míru! (Pro mimohradištské: Mír = „kulturní zařízení s pochybnou pověstí“)

Z knihy, kterou drží Dworkin pravděpodobně vystoupila chtivá hrůza.
Salin (ukazuje na Dworkina): Tak teď jdu zase od něho!
Dworkin: Co děláte? Jdu k vám. (Aniž by cokoli tušil.)

Kuňka: Na to jste přišli až teď? O tom jsem celou dobu věděla.

Beldor (na Kuňku): Jsi vědec… nebo světec? … Né…
Kuňka: Ani jedno, zatím.
Beldor: Né, to… no… (myšleno věštec)

Jean Luk (silným francouzským přízvukem): Našlí jste tu čechrnou knichú?
Nataša (nakažena fr. přízvukem): Našlí.
Kuňka: A budem mu to vlastně říkat?
Nataša: Už jsme mu to řeklí.

Hawkeye (CP chodec): Vy vypadáte jako přejetí parníkem. Há… I když nevím, co to je.

Kuňka: Jé, to není vosk, to je banán!

Hawkeye: Vrahy neléčím.
Nataša: My nejsme vrazi, my jsme démoni.

Jacques: Umřel Jean Luk.
Kdosi: Cože, ten přiteplenej francouz?!
Jacques: Ne, to jsem já ty pako!

Jacques (Jean Lukův fr. přítel): Fy jste chtělí ukchrást žesló?
Nataša neviňátko: My ne, Jean Luk.

Nataša: Nebude vám vadit, když si tady rozdělám oheň?
Beldor: Jako na tom orlovi?

Nataša se pokoušela seslat neviditelnost na Kuňku, která kdysi předtím spadla do kanálu a nyní nehorázně páchne, ovšem kouzlo se nezdařilo:
Nataša: Tak můžu seslat „zmiz“ na tvoje šaty.

Nataša: A kdy se teda stala ta budoucnost?!

Družina přemýšlí o nějaké odměně pro orly:
Nataša: Víš, co by mohli udělat pomocníci? Mohli by vykopat jámu a přikrýt ji chrastím. Kdyby šel kolem mamut, aby tam spadnul. … Nebo by mohli postavit dřevěného koně, to je taky pěkný dar.

K družině, jež se nachází u zatím neaktivované brány pro přechod mezi světy, se blíží armáda. Jediný problém je, že si zatím nikdo není jistý, jak se brána spouští, a Boris (nebo Beldor?) přemýšlí, že by se šel s tou armádou vypořádat.
Nataša: Chceš spáchat harakiri? Tak zůstaň tu.

Pegas (letěl obhlédnout armádu a teď se vrátil): Myslím, že máte tak deset tisíc problémů.
Kuňka (řeší ovládání brány): Jo, jasně, bezva, ticho… Když je teda v tomhle rohu ten šestiúhelník..

Kuňka (opatřila si nové šaty): A já tam budu nahatá, protože tyhle jsou paralelní.

Na konci dobrodružství:
Kuňka: To není fér, PJ Hyde nám to prozradil už od prostředka!

PJové: Jak je Nataši? Jak asi - na kaši!

Nakonec pár hlodů z tvorby dobrodružství:

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Edhelova družina

Mimoherní hlodíky

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Letošního ročníku se zúčastnily dvě družiny, jež hrály zaráz v jednom světě a nakonec se v jiném světě potkali.

Wôllôsova družina

Hráči popisují, jak vypadají jejich postavy:
Calmariel: A dále mám černou kočku.
Armesis: A jak vypadá?
Calmariel: Je černá.

Trpaslík Vôllôs verbuje družinu na cestu pro mocnou magickou zbraň:
Vôllôs: Přátelé čarodějové!...

Armesis zvažuje, zda nabízené peníze přijme a na cesty se vydá.
Vôllôs: Přemýšlej rychle! Taková nabídka se naskytuje jednou za život... I za elfí život!

Družina míří ke kouzelnické věži, jež se nachází snad 2 dny cesty daleko, a odtud ještě dál.
Vôllôs: Takže jídlo tak na 4 dny by mělo stačit..
PJ: Mno... A co na cestu zpátky?
Vôllôs: Ono bude i zpátky?

Postavy spěchají lesní pěšinou za čarodějovou učednicí Wraetbasu, ta však zanechává zvláštní stopy; levá levá, pravá pravá, levá levá...
Maira: Já si taky myslím, že měla 4 nohy.

Wraetbasu je trošku zbrklá a vypálila po družině dvě ohnivé koule.
Vôllôs: Počkej, PJ, neříkej hop, dokud nás nezapálíš!

Postavám blokují cestu tři vlci a Armesis se s nimi pokouší zdlouhavě domluvit.
Netrpělivá Maira: Já bych to vyřešila...

Sedmero trpaslíků pustí družinu dál jen, když slíbí, že Wraetbasu nijak neublíží.
Vôllôs: Taky, že na ni nebudeme zlí... Useknu jí hlavu.
Trnka: Cože?!
Vôllôs: Cenzurováno.

V klidném večeru se družiníci napili a dostali se do lepší nálady.
Armesis: Nevím, jak smrdí trpasličí nohy, ještě jsem to nikdy nezkoušela.
Vôllôs: Zkus!

Armesis: Já taky nemám nic proti tvé výšce.
Vôllôs: Jakou já mám výšku?! Já mám nížku!

Armesis předvádí funícího trpaslíka:
Armesis: To je jak kdyby polili draka vodou...
Vôllôs: Zaprvé, elf neví, co je to drak! A za druhé, zkus polít draka vodou!

Družina vyzvídá od vesnického blázna, co ví o víle Lorelei, ale ten jim jen opakuje báseň o ní.
Calmariel: Mám takový dojem, že nás vůbec neposlouchá a jenom si opakuje to svoje.
Maira: To není dojem, to je tak...
Ale není špatné to poslouchat.

Postavy odchází z hospody:
Vôllôs: Hej, elfko, zaplať a jdem!

Hysterky

Hysterky se baví s babou Jagou:
Mirathea: Nesnědla jste někoho... v poslední době?
Baba Jaga: Hmmmm...

Baba Jaga i Kostěj nesmrtelný naverbovali Hysterky, aby jednomu z nich přinesly magický kámen, který by určil, kdo má vládnou začarovanému lesu. Právě vystoupila Kuňka s tím, že je oba mají v hrsti, načež se na ni Kostěj ohradil.
Kuňka: Nerozkřikuj se na mě, černochu!

Kostěj nesmrtelný na Babu Jagu: Ty sis najala dobrodruhy na tu práci! To není v pravidlech, to se nesmí!
Baba Jaga: Ale ty sis je najal taky!
Kostěj nesmrtelný: Já jsem prohnilý od přírody!

Baba Jaga nechala oživnout strom a poslala ho na Kuňku.
Kuňka: Strome, jestli chceš vylepšit politickou situaci v tomto lese, tak se mě ani nedotkneš!

PJ o Kostěji Nesmrtelném a Babě Jaze: A teď jsou na vás oba.
Kuňka: Ano, tak je to správně, spojte se!

Kuňka: Je kolem mě někdo?
PJ: Jo, jeden strom, co se na tebe sápe.
Kuňka: Ježiš, strom, na to já nemám nářadí.

Dohromady

Po průchodu bránou do jiného světa se na kostěném pobřeží dvě družiny setkaly, a tak se opět popisují.
Maira: Já jsem lidská žena s mečem... Nic zajímavého není vidět.

Nejprve je třeba vyřešit, co tu vlastně kdo pohledává:
Vôllôs k Mirathee: Jaký je váš úkol?
Samanta k Mirathee: Jaký je náš úkol?
Zbytek Hysterek: Jaký je náš úkol?!

Mirathea: Na trpaslíka jsi, brachu, moc zvědavý.
Samanta: Ale to jsem se ptala já!

Vôllôs: Jdeme! ... Nebo už jsme došli?

Družiny se nakonec shodly, že tu hledají magickou zbraň.
Samanta: O té zbrani už jsem něco slyšela.
Mirathea: Ten meč my hledáme, tupče!

Vôllôs: Miratheo, v kterém pluku legie sakra makáš?

Mimoherní

Po dokončení hraní je třeba vše uklidit, mimo jiné i protřídit odpadky, asi tak v 5 ráno.
Kuňka: Hm... Už ses někdy hrabala v odpadcích?
Maira: Tohle je premiéra, ale užívám si to! ... Hej, tohle je boží Silvestr!

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

V družině PJe Edhela, jejíž perličky se dochovaly, byli letos tito hrdinové:
Rufus Black – elf čaroděj (Istaron, Aik, Alco, Kar)
Bloody Marry – hobití lupička (Strnadan)
Liley Hagalas – elfí šermířka
Hugo Tox zvaný Drtinoha – trpasličí bojovník

Andúne zadává družině úkol, mají najít kronikáře a získat od něj klíč k chrámu.
Liley: A ten kronikář je kde?
Andúne: No v tom městě.
Rufus: Takže ho máme zabít a vzít si jeho klíč.

U města není družina příliš vřele přivítána, a tak se ohání glejtem od císaře.
Strážný: Tohle si nechte, to ukážete kapitánovi.
Liley se zájmem: A kolik je kapitánovi?

Při vstupu je potřeba sdělit účel pobytu družiny ve městě.
Hugo: Obchodovat tu nebudeme…
Liley: Leda s vlastním tělem.

Zvažují se různé noční aktivity:
Liley: Uvidíme… Uvidíme, co bude ráno…
Rufus: Kocovina.

Je to sice jen malé městečko a družina dostala podrobný popis cesty, ale…
Rufus: Zabloudit, tady? … Kde vlastně ta holka bydlí?

Nebohá dívčina má přívěšek, který družina opravdu potřebuje.
Liley: Ukradneme jí to.
Marry: Však jo, zítra na pohřbu.
Liley: Ne, dneska na plocho!

Marry se rozvzpomíná na své pirátské kořeny:
Marry: Moc vám děkujeme za vaši návštěvu, a teď už jdeme… Dopr****

Družinu by měli pořád sledovat dva vojáci.
Marry neviňátko: My slíbíme, že půjdeme spát a budeme hodní.

O tom, zda by nemohli být nějací svědci kronikářovy smrti.
Marry: On to musel slyšet, když na toho kronikáře padala ta skříň.
PJ: Třeba ho něžně přiklopili.
Marry: A pak si na něj sedl kroll.

V trpasličí hrobce je nachystaný mechanický strážce.
Rufus: Můžu do toho napálit blesky za všechny magy.
Marry: A co budeš dělat potom?
Rufus: Utíkat.

V časech, kdy herní doba už značně pokročila, se Marry plíží ke „spícímu“ mechanickému trpasličímu strážci.
Marry: Už se to vzbudilo?
Rufus (ukazuje na Liley a Huga): Ne, ti dva pořád spí.

Marry: Jsem neviditelná, takže si stoupám tak, aby nebyl vidět můj stín.

Marry se rozčiluje, že jeden z městských domů je zamčený.
Marry: Vždyť v tamtom baráku taky nezamykali… Aha, on tam byl vlastně ten mrtvej.

Na mapě stojí několik statků mimo hradby města.
Marry: A co je to divné vedle?
Rufus: To je takový ten We-can-make-it-alone-statek.

Asi tak ve čtyři ráno hracího času se vzbudili Liley a Hugo.
Rufus: Máme klíč! Máme klíč! A jdeme k chrámu!
Liley: … To bylo rychlé… (spí dál)

Rufus konečně zkouší otevřít dveře chrámu.
Rufus: Když tak běžte dál, když to nepřežiju, tak to zkuste vy… (Žádná odezva, všichni spí)

Hlášky pronášené z čirého zoufalství:
Rufus: Jdu stavět sněhuláka.

V chrámu jsou mezi sloupy do bloků „zamrzlí“ mocně vyhlížející hrdnové.
Rufus: Tak tohle by měli být zakletí hrdinové… A nebo možná ne, nebo je to někdo úplně jiný a tohle je jenom dekorace?

Konečně byla vysvobozena jedna družina z časové smyčky.
Rufus: Vy jste hrdinové!
Salin var Drim: Tak to je dobře… Líbíš se mi chlapče.

Mimoherní

Plánování událostí, jak se zřejmě odehrají:
PJ Edhel: Takže ráno máme zádušní mši... Co bude potom?
PJ Andúne: Obviní postavy... A popraví postavy...
PJ Thingol: Zádušní mše za postavy...

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Opět se dochovaly pouze perličky PJe Edhela, v jehož družině letos byli:
Calmariel - elfí čarodějka (Ještěrka)
Cedron - barbar chodec (Rogalen)
Ethi - elfí chodkyně (Finderiel, Fíriel)
Tylluan - elfí lupička

Družina se seznamuje:
Calmariel: Můžeme ti říkat Cedr?
Cedron: Jo, ale moje tvář vypadá spíš jako dub... Hodně starý dub.

Po cestě lesem hrdinové zahlédli, jak se něco mihlo mezi stromy.
Cedron: Taky by to mohl až medvěd... Ale medvěd to nebyl, medvědi se nemíhají.
...
Cedron: Přece nejsme žádní srabi!
Tylluan: Mluv za sebe.
...
Tylluan: Jdeme se najíst, přece neumřeme s prázdným žaludkem.

Postavy dorazily ke světovému jasanu Yggdrasilu, je ohromný, nahoře sedí orel, u kořenů se plazí hadí, po kmeni pobíhá veverka a na jeho větvích poskakují čtyři jeleni.
Tylluan: Jsem z toho jelen a na větvi ještě k tomu.

V labyrintu pod kouzelnou studnou je na kamenném podstavci runový nápis, který umí přečíst jen Calmariel.
Cedron: Napiš nám to na papír.
Calmariel: Já mám jenom pergamen.

V bažinách za hvozdem se někteří nechali zmámit bludičkou a vydali se za ní mimo pevné ostrůvky.
Zmámený Cedron: Do té bažiny už zapadám, že?
Tylluan: Tam už zapadáme nějakou dobu všichni.

Aby posílili slunečního boha Daega, musí v jeho chrámu obětovat živlům.
Tylluan obětovává Zemi: Vstávej semínko, holala, bude z tebe fiala...
Ethi obětovává větru: Ó, Větře, rozežeň nám mráčky, abychom si mohli pouštět dráčky.

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Do občanské války Východního a Západního Adweru (neboli Východní aliance a Královských) se připojily i barbarské kmeny z jihu spojené s nekromanty. Tou dobou se několik vojáků Aliance i Královských ztratilo během jednoho útoku a potkali se na území barbarů. Každý z těchto obyčejných vojáků byl něčím výjimečný, jediný z nich znal mapu a polohy táborů všech stran, jiný znal šifrovací kódy, třetí zvyky barbarů... A sjednotil je jeden s tajným posláním, dostat se do pevnosti obsazené barbary a získat odtud mocnou zbraň proti nemrtvým.

Hlody Edhelovy družiny:

Prvé se zde vyskytují hlody družiny PJe Edhela, jíž tvořili:
Alexa zvaná Drtička - krollka bojovnice, vojín Východní aliance (Mirathea)
Brkoslav Trylka - hobití bojovník, vojín Východní aliance (Strnadan)
Derea vir Gedren - barbarka sicco, četař Královské armády (Šedák)
Elisa Doolittle - lidská chodkyně, desátník Královské armády, toho času dezertér (Finderiel, Fíriel)
Lanaya - elfí chodkyně, vojín Východní aliance v přestrojení za Královského vojáka (Melian, Silwaniel)
Patlorád Marmeládový - hobití čaroděj, kapitán Východní aliance (Calmariel)
Vixor - barbar šermíř, desátník Královské armády (Rogalen)

Postavy se potkaly na barbarském území, kde společnými silami zabili nemrtvou příšeru:
Patlorád: Přátelé,... i nepřátelé...

Derea k Patlorádovi: Poslouchej, já tady mám tajné poslání...

Patlorád: Jmenuji se Patlorád Marmeládový... Prosil bych, abyste mi neříkali Patlo...
Alexa: Budeme ti říkat Džem.

V zájmu přežití se vojáci z nepřátelských stran rozhodli alespoň na chvíli spolupracovat.
Brkoslav: Zvláštní, že jsme se se tak dobře dali dohromady, když pobili tolik našich bratří...
Alexa: Kdo my?
Brkoslav: No oni.

Derea seznámila všechny se svým plánem - proniknout do barbarské pevnosti, získat tam zbraň proti nemrtvým a vrátit se ke svým lidem.
Derea: Pochopili všichni?
Brkoslav: Jasně sestro.

Elisa popisuje, co má na sobě, jako jediná se totiž netváří jako voják, což některé znervózňuje.
Elisa: Šaty a klobouk...
Lanaya: Předpokládám, že uniformu máš v urně...

Někomu se nelíbí chování Derey (v podání Šedáka).
Derea: Počkej počkej, kdy jsem na vás byl naposledy hnusná?

Skrz podlahu lze trochu slyšet, co dělají hráči ve spodní místnosti.
Alexa: Já slyším, co se dole děje... Oni se tam normálně něčemu smějou...
Elisa: Ty máš ucho na zemi?
Alexa: Jo. Já zapojím svůj ultrasluch.

Brkoslav: A kdo nás poslal? ... Kdo k tomu dal rozkaz?
Derea: Já?

Derea a Lanaya se chystají proplížit se do pevnosti plné barbarů:
Lanaya: Tak uložíme hru a jdeme.

Zatímco byly Derea s Lanayou v pevnosti, došla Vixorovi trpělivost s tajemným Patlorádem a zezadu na něj zaútočil.
PJ: Patlo, otočíš se a co?
Alexa: Jde stepovat. Její poslední slova před smrtí byla ťapy ťapy ťapy ťap.

Alexa zvedla polomrtvého Patloráda a začala s ním třást, aby vyklopil, co ví.
Brkoslav: Já vezmu trumpetu a praštím krolla do kolene. To přece nemůže nemůže brát ani jako útok.

Mezitím se Lanaya dostala až do hrobky, kde našla zamčený trezor a mrtvolu bývalého majitele, který by měl mít kód k trezoru někde vytetovaný. Lanaya: Na zádech to nemá třeba?
Brkoslav: Na záda? Jak si něco vytetuje na záda? Zatluče hřebík do zdi a bude po něm jezdit.

Družině se podařilo získat artefakt a dorazila s ním až k táboru Královské armády.
Lanaya o aliančních vojácích v družině: Je necháme tu...
Patlorád: A vy se vmísíte mezi vaše lidi.
Lanaya: ... My normálně vejdeme mezi naše lidi.

Aby vypadly věrohodněji, nabízí Derea Lanaye falešné frčky s vyšší hodností.
Derea: Furt tady žebráš o nějaký povýšení...
Lanaya: A teď budu stejná verbež jako ty.

V barbarské pevnosti mimo jiné zjistili, že místní velitel Královské armády je nemrtvý a spolupracuje s barbary a nekromanty.
Derea: Řekneme jim, co se tady děje, tím ukončíme tuhle pošahanou válku...
PJ: Se směje...
Derea: Tak co, jsem idealista.

Derea seznamuje majora Montymara de Arbin s informacemi o nemrtvém veliteli:
Derea: Nespala jsem čtyři dny, pane...
Major: Před chvílí to byly dva.
Derea: Letí to strašně rychle, pane.

Hlody Andúneho družiny:

A dále se nalézají z propadliště dějin vyzvednuté perly družiny PJe Andúneho, kterou vytvářeli:
Magnus Pecuniu - krollí bojovník (Michal-Joe, Baldrick...)
Marion - elfka lupička (Kamila)
Mavor Taureó - elf druid
Nakor - lidský theurg (Milan)
Rufus Black - elf čaroděj (Istaron, Kar...)
Tylluan - hobití lupička
Vous - barbar čaroděj (Zerafel)

Družina zajala jednoho barbara a snaží se z něj klasicky dostat nějaké informace:
Mavor: Odkud ty jít?
Vous: Ty umíš barbarsky?!

Výsledky tiché pošty:
Marion si stěžovala Vousovi, že zjistila od Nakora, že Mavor si objednal jed do jídla. Ten jed chtěl po Mavorovi Vous.

Barbaři chtějí koupit ohnivou hlínu a snáší různé cetky.
Magnus: Das is vénich, tho je málo. Budete muset připlatit.

Družina řeší, jak se dostat přes dveře pokreslené nekromantskými kresbami. Zloději se už neúspěšně pokoušeli hledat mechanismy.
Marion: Tak vezmu za kliku.
PJ: Dveře se otevřely.
Vous: To... bylo matoucí...

Po zhodnocení situace a prozkoumání pozic znepřátelených stran:
Vous: To je první fantasy, kde je na východě dobro.

Poté, co se družina dozvěděla, že místní velitel armády Královskýchje nemrtvý.
Vous: Tak budeme předstírat, že jsme loajální, a pak tam naspamujeme bílé střely.

Hlody z tvorby a jiné mimoherní:

O příšeře Determinaci, která má přimět družinu, neboli vojáky z nepřátelských stran, aby spolupracovali:
PJ Edhel: Bude to nabušená plusková potvora a všichni se budou divit, proč háže 2k6+

O náhodných setkáních s nepřáteli:
PJ Andúne: Potvor bude 1k6 krát logaritmus hlasitosti.

Řeší se životaschopnost jednostlivých členů družiny:
PJ Edhel: Mavor sice neusne, ale bude od 12 nepoužitelný... Rufus neusne, ten je v pohodě...
PJ Andúne: A tamty tři zabiju před dvanáctou.

Ideální časová linie?
- Akční úvod
- Setkání družiny a zabití potvory Determinace
- Tříhodinová hádka družiny zakončená průchodem barbaří armády a smrtí všech postav

Breptu zajímá, odkud je Ještěrčin (Calmariel, Patlorád) hobit.
Brepta: A je Ještěrka taky z Ptačích Zobů? ... Ona je určitě z nějaký jeskyně, kde ji vyrobil Frankenstein.

O alchymistově vidění magenergie:
PJ Edhel: To ani nemůže vidět, co má v truhle.
PJ Andúne: To si musí vést účetnictví.

Šedák si vytváří postavu:
Šedák: Chci lehké letní šaty, to zdůrazňuji LEHKÉ, je to kurzívou.
Brepta: Ty budeš lehká děva?
Šedák: Když na to přijde, tak ano.
Brepta: Já myslím, že sicco nepracuje rukama ani jinou částí svého těla.

Brepta si vytváří postavu:
Brepta: Ještě nevím, co budu mít za zbraň...
PJ Edhel radí: Halapartnu?
Brepta: Rozsvítily se jí oči. Halapartnu... Co to je? To zní jako hudební nástroj.

PJ Edhel: Hoď si pětkrát šestistěnkou.
Brepta: 5,4,2,5 Kostky jsou vrženy.
PJ Edhel: Brepti...
Brepta: Co?
PJ Edhel: Ještě jednou.

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Několik dní plavby na východ od pobřeží bývalého Sutelionu leží Les Illes Lointaines, Vzdálené ostrovy. Řád Strážců koruny na nich střeží prastarou korunu elfího krále, o niž už po století usiluje řád Služebníků Proroctví. Pokud se však koruna ocitne v nepravých rukou, podle prastaré kletby se ostrovy potopí... Možná.

Hlody Edhelovy družiny:

Zde jsou vypsány hlody družiny PJe Edhela, pokud se z hlubin vynoří i perličky od PJe Thingola, přidáme je. Tuto družinu tvořili:
Derea Vir Gedren – barbarka sicco s fajnovou uniformou (Šedák),
Felix – člověk čaroděj a bývalý pirát (Andúne),
Kampus Hypo – trpasličí druid s oprsklým papouškem (Conan, Samanta) a
Tylluan – hobitka lupička a japonská lovkyně perel na tři.

Felix se právě dozvěděl, že býval pirátem, a tak musí pozměnit svůj vypracovaný původ.
Felix: Místo doprovázení obchodních lodí jsem se dal na piráty…
Tylluan: Doprovázel jsi obchodní lodě – jako pirát.

Hráči popisují vzhled své postavy:
Felix: Nějaká vesta, takové ty nabírané kalhoty, ty jsem vždycky chtěl.

Než se vydají na moře, musí si družiníci doplnit vybavení.
Felix: Ještě chcu polévkové koření.
Hostinský: Na co?
Felix: Chystám se do Velké země a kdyby mě chytli lidojedi…

Pro družinu přijeli námořníci s člunem, aby ji dopravili na loď, a nejistě koukají na stařečka trpaslíka.
Námořník: Tohle chcete vzít s sebou?
Derea: Jo, psa i trpaslíka.

O chytrosti kouzelníkovy kočky:
Kampus: Víš, že ta kočka má docela inteligenci? Asi jako já.

Felix skočil poblouzněn z lodi do vody za mořskou pannou, ale ta mu nakonec uplavala, když ji ostatní zahnali střelbou.
Derea: Najdeme ti ji na zpáteční cestě, polez z vody, ty idiote!

Felixovi se nelíbí, že by na něj měl Kampus při léčení sahat.
Kampus: Jako ruky mám docela čisté.
Derea: Oholené?

PJ leze dveřmi do místnosti, kde se hraje, a omylem šlápl na Felixův osobák.
Derea: Zašlápl nám kouzelníka, to jsme ho rovnou mohli nechat té panně.
Kampus: Myslíš, že to byla ještě panna?

Na lodi je starý Ben, který Felixovi nabízí, že ho vyléčí, a povídá něco o magické síle proudící vším živým.
Felix: Co má magická síla společného s mým zraněním? Já mám… obvaz.

Na okraji džungle našel na pěšině Kampus stopy, které tam někdo zanechal kolem poledne.
Kampus: Kolem oběda… Kurník, už mám zase hlad.

Felix: Já bych šel po stopách.
Derea: Já bych šla po pěšině.
PJ: Ty stopy vedou po pěšině.
Tylluan: Tak to máte dobré, to půjdete kousek spolu.

Na mapě je uprostřed džungle na ostrově veliké nezarostlé prostranství.
Kampus: Tam jsou ty… mořské soušní panny.

Felix slíbil rybáři na pláži zlaťák, když mu poví, jestli tu neviděl v poslední době kotvit loď Čarodějku z Amesburry.
Felix: Tak to za tu zlatku nestálo.
Rybář: Ale pané…
Felix: Dám ti pět stříbrných.
Rybář: Ale…
Felix: Nemáš na rozměnění? Já mám jenom stříbrňák.

Derea vyběhla z krčmy za šmírákem, ale vrátila se aniž by ho chytila.
Kamp: Já za mých mladých let běhal klidně třikrát denně.
Tylluan: To bylo tolik průšvihů?

Družina přišla před bránu sídla řádu, který jejím zaměstnavatelům ukradl kouzelnou korunu, a strážní chtějí slyšet, o čem přesně s nimi chtějí jednat.
Derea: Taky máme na mysli válečnou karavelu, co tu bude za čtyři dny.
Kampus: Počkej, nevyhrožuj, oni míří na mě.

Vyjednávání pokračuje:
Felix: Počkej, ale tím nechceme říct, že tamti jsou naši.
Derea: Oni… Tamti…
Felix: Oni jenom platí.

Vyjednávání už vázne.
Tylluan na Kampuse: Zkus projít dveřma, třeba utečou.
PJ: Brána je zavřená.
Tylluan: Ale ty dveře by mohly utéct.

Postavy získávají od místního kněze informace o kouzelnici Marii, která zahynula na prokletém ostrově.
Kněz: Posílala dopisy holubí poštou.
Derea: Třeba došli holubi.
Kampus: Hlad je sviňa.
…
Kněz: … A nikdo ze záchranných výprav, kdo tam jeli, se nevrátil…
Kampus: No, hlad je sviňa.

Neviditelná Derea se vplížila do pracovny lorda Maxwella, představeného řádu Služebníků Proroctví, kteří měli ukrást kouzelnou korunu. Lord Maxwell sedí v křesle a čte si knihu.
Felix: Poslední slova dobrodruha: „Je to kouzelník, má málo životů.“

Loď družiny napadl v noci mořský had, PJ se vyžívá v popisu, jak nestvůra ukousla kapitánovi nohu.
PJ: Tam, kde předtím nohu měl, jen krvavý pahýl čněl. „Zaútočte na povel!“ zakřičel…

Kampus: Za mého mládí, velká bitva, stréc vzal těžkú kušu a prostřelil skřeta a sještě jedneho za ním.
Felix: Proč nám to vlastně vypráví?

Trpaslík si dělá reklamu před piráty.
Kampus: Takový dobrý ran… Takový ranhojič se može vždycky hodit, žejo!
Tylluan: Jo, třeba přes palubu.

Postavy prchají společně s piráty před hordou duchů přes mostky nad roklinami a Derea jeden z mostků shodila, aby duchy zpomalila. Později:
Tylluan: Co tam bylo dole, nějaká řeka hluboká?
Derea: Já nevím, já se nestihla podívat.
Tylluan: Tam byl most, tak jsi ho prostě zbourala?

Po konfrontaci s duchem, ztrátě několika set zlatých zálohy a skoku z útesu do moře, když plaval k pirátské lodi:
Felix: To mě vždycky znervózňuje, když mám jednociferný počet životů, magů a zlatých.

Motto dobrodružství: Strýček Kampus vypravujú.

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Právě ve chvíli, kdy družina předvedla zrádného Stína k regentovi Velemirovi na popravu, z ničeho nic se zjevil prokletý Gošum, proklel království Nebekam deštěm, popadl princeznu a zmizel s ní. Zdá se, že družina ji bude moci zachránit jedině, když bude spolupracovat se Stínem.

Perličky družiny Edhelovy:

Zde vám opět předkládáme perličky družiny PJe Edhela (holdy družiny PJe Andúneho jsou zpracovávány). Tuto družinu tvořili:
Berenika řečená Křeček – hobitka bojovnice (Barča Inara),
Evženie Petrželovna – hobití lupička (Barča Tylluan),
Nimue – elfí mágyně (Kamila Ashara),
Polda – krollí bojovník,
Barbar Rogar - barbar šermíř (Zerafel) a
William Gattling zvaný též Stín - člověk lupič (Thingol)

Stín právě prozradil družině, že ví, kde se Prokletý Gošum ukrývá.
Rogar: Jak to víš, kde to je? Kde je Gošum?!
Stín: No protože je u mě doma!

Je večer, leje jako z konve a družina posílá krolla Poldu na dřevo:
Rogar: Bereniko, mohla bys jít na dřevo s ním?
Berenika: Proč já?
Rogar: No, on je ruce a ty jsi hlava... Nebo oči...
Stín: A nebo nos! Všimli jste si, že má nos?

Postavy stále pátrají po nějakém uschlém stromu:
Stín: Vidíš nějaký suchý strom?
Evženie: Koukám... Nevidím... Všechny jsou mokré, když takhle leje...

V podzemí pod hradem řádu rytířů Záře poledního slunce čekaly na družinu obtížné zkoušky. V rámci jedné z nich se Nimue obětovala a nechala se zavřít do strašlivé železné panny. Po jejím srdceryvném výkřiku plném bolesti:
Rogar: Jste tam v pořádku?

Nimue zemřela v železné panně.
Stín: Minutu ticha za její oběť...
Berenika v zápětí: Tak dobré, jdeme dál, ne?

Stín družině dokonce pomohl splnit obtížnou zkoušku.
Stín: Vůbec nechápate mou složitou duši...
Berenika: Jsi jako cibule?

Všichni rytíři Záře poledního slunce za každou větou musí říct: „Tak pravím já, který jsem selhal.“ Po dlouhém rozhovoru s nimi nad jejich hradem, který se po návštěvě družiny nečekaně proměnil v hromadu hořících trosek.
Stín: Vpřed! Pravím já, kterému je to úplně šumák!

Družina Stínovi stále úplně nevěří, a tak ho Nimue zhypnotizovala, aby jim vyzradil, jestli je nevede do pasti. Po té, co Stín vypověděl, že je sice do pasti nevede, ale ani se nehodlá nechat kvůli nim zabít:
Stín: ... To je asi všechno, co mám v plánu... Možná cestou zprzním nějaké panny...

Stín si s některými členy družiny stále nerozumí:
Stín: To je alibismus.
Rogar: Co to na mě používáš za odporná slova?!
...
Polda: Hele, buď zticha a nerozumuj, nebo ti rozmáznu hlavu tady tím kyjem. Slovo „paranoidní“ neznám a uráží mě!

Je večer a Stín právě končí rozpravu s jedním z rytířů, kteří je doprovázejí.
Stín: Tak co kdybys tentokrát byl ten který hlídal?

Ráno si Polda uvědomil, že se mu zranění z včerejšího souboje ještě nezahojila, a tak šel za velice drsnou hraničářkou z řádu Záře poledního slunce.
Polda: Ty, Carol, mohla bys mi tady na tu ránu plivnout?
Carol: chrr flus ... S radostí, pravím já, která jsem selhala.
Polda: A nějaké životy jsem dostal?

Po velice náročném souboji s Gošumem, po němž se Berenika proměnila v nového Gošuma a Rogar se rozhodl situaci neřešit a vzal nohy na ramena, si potřebovala vyčerpaná Nimue odpočinout, a tak sebrala omráčenému Stínovi deku, aby se měla čím přijít. Když na to Stín přišel, zhypnotizovala ho, aby si myslel, že ta deka je její.
Stín: Mně je to jasné, ty jsi jako mladá elfka studovala magii, protože jsi neuměla říct „prosím“.

Nahoru

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Družinu na našem historicky prvním Úsvitconu, který pořádají Linelflorenští, tvořili:
Katyja - barbarka šermířka
Fíriel - elfka lupička (Asyn neboli Finderiel)
Rinarfin - trpasličí mág
Laureo - elf šermíř a Thingolův bratr (Thingol - Mavor)
Edhel Thorongil - elf chodec

Hrála se dvě dobrodružství:
Chrám boha Cohase - PJ Jestřáb (Xartos)
Tma a světlo, světlo a tma - PJ Dajen

Chrám boha Cohase

Tma a světlo, světlo a tma

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Naši družinu letos tvořili:
Maira - barbarka bojovnice, řeznice a koželužka (Magdalene)
Tidli Mikšovská - elfka lupička, cukrářka (Tindúveniel nebo Tanulka)
Andúne - elf pyromág, student
Laureo - elf šermíř, samuraj písař
Edhel Thorongil - elf chodec, lingvista a řezbář lukař

Letos družina prošla dobrodružstvími
Bílá slza - PJ Rybářka (Sali)
Ochranka - PJ Dajen

Bílá slza

Ochranka

Mimoherní

Galerie fotografií

Tento rok byli v družině Lovců Veverek, zvané též Jezdci zakopalipsy (a zřejmě taky koně), samé známé firmy:
Maira – barbarka bojovnice, alias sestra Smrt (Magdalene)
Mirathea – krollka bojovnice, neboli sestra Válka
Laureo – elf šermíř, čili bratr Mor (Thingol),
Edhel – elf chodec, vulgo bratr Hlad, a
Rufus Black – elf čaroděj, též Bob (Istaron, Aik, Alco, Kar)

Letošní dobrodružství jsou zatím pracovně nazvaná
Turnaj - PJ Dajen
LOST - PJ Jestřáb (Xartos)

Turnaj

LOST

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Letos byly všechny družiny šestičlené a tu Lovcoveveráckou tentokrát tvořili:
Maira – lidská alchymistka (Magdalene),
Mirathea – krollka bojovnice,
Nevinnost Sama - lidská lupička (Calmariel),
Arixos – barbar chodec (Rogalen, Cedron),
Andúne – elfí pyromág a
Edhel – elf chodec

Dobrodružství, jimiž jsme tento rok prošli, jsme si nazvali
Prokletí bílého květu - PJ Rybářka (Sali)
Krysař, aneb Až Flétna zavelí - PJ Dajen

Prokletí bílého květu

Krysař, aneb Až Flétna zavelí

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Letošního Úsvitconu se Lovci Veverek zúčastnili v mírném pětičleném oslabení, jež tvořili:
Nevinnost Sama - lidská lupička (Calmariel),
Samanta - barbarka čarodějka,
Andúne – elfí pyromág a
Laureo z Yawannamíre – elf šermíř (Thingol, Mavor),
Edhel – elf chodec

Najdete tu letos pár hlodíků z dobrodružství
Doubrava - PJ Jestřáb (Xartos)
Máme štěstí, drak spí - PJ Žaba
a z Arény - PJs Pavla a Anet

Doubrava

Máme štěstí, drak spí

Aréna

Zápis v Kronikách - Galerie fotografií

Lovci Veverek se letošního Úsvitconu zúčastnili v silném oslabení doplnění externími hráči. Družinu tvořili:
Drung – trpaslík válečník (Samanta)
Erik Berengar – člověk čaroděj (Andúne)
Nevinnost Sama – člověčí lupička (Calmariel)
Božidar Krutikvítek – hobit pyrofor
Elsinor – člověk chodec
Verity Farseer – elf chodec

Calmariel zaznamenala perličky z dobrodružství
Noční můra - PJ Žaba
Pokletí domu Asherů - PJ Jestřáb

Noční můra

Prokletí domu Asherů

Školní družina

Tvoří ji tyto postavy:
Strnadan Pelikánek z Ptačích Zobů - hobit zloděj
Darnill Krumpl - tpraslík válečník
Conan - kroll válečník
PJ alias mlčenlivý člověk chodec Aarmus z Erinei (později v občasném zastoupení hráčem Thingolem)

Během hry se připojili:
Wortan - elf hraničář, kterého po srmti nahradil
Archon - člověk šermíř a jeho
Dorikan - opět člověk šermíř
Dále Paulus - člověk chodec (neustále s jointem v puse)
A Phosphoros - elf theurg, který zastoupil v družince místo po Darnillovi (tvrdí, že nemá koně, ale lamu).

Darnill chce po Conanovi, aby mu nesl věci:
Darnill: Kdybych ti zaplati?
Conan: Zabal to.
Darnill: Kdybych hodně zaplatil?
Conan: Zabal to!
Darnill: Tóóólik bych zaplatil.
Conan: Nejdřív to zabal.

Hráči koukají na mapu trpasličího města:
Hráč: To je trpasličí město?
PJ: Jo.
Hráč: Je nějaké malé.

Strnadan a Darnill se dohadují, jestli trpaslíkovi smrdí z pusy:
Darnill: Nesmrdí, žvýkám mátu.
Strnadan: No fuj! Chudák máta.

Strnadan: Nevidím někde trpaslíka?
PJ: Ne.
Strnadan: A necítím ho někde?

Strnadan: Tož kuše, rodová zbraň, se s tím narodím… (záchvat smíchu)

Darnill: To nás učili v bojové škole umění…

Družina je u lesa a má hlad:
Darnill: Mám hlad. Musíme něco ulovit, třeba nějaké veverky…
Aarmus: To ne, to je prokleté zvíře, to nemůžeme!
Darnill: Ne, tak veverky ne!
Conan: (Ulovil v blízké říčce rybu a podává ji Darnillovi)
Darnill: (Vzal rybu a zahodil ji) Fuj, veverky nejím!

Darnill: Stoupnu si nad králičí noru, vezmu sekeru a čekám, až půjde na lov.
Strnadan: Jasně, půjde si nalovit nějaký pampelišky.
…
PJ: Králík vyběhl.
Darnill: Útočím. (rachot kostek)
PJ: Tak tam máš dva králíky.
Darnill: Cože, oni běželi dva vedle sebe?
Strnadan: Ne, jeden se jmenuje hlavička a druhý nožičky.

Družina přišla o člena aneb, jak jsme skloňovali Wortana:
1. pád - Umřel nám kdo, co? - Wortan
2. pád - Jsme bez koho, čeho? - Wortana
3. pád - Smutně zpíváme komu, čemu? - Wortanovi
4. pád - Pohřbili jsme koho, co? - Wortana
5. pád - Voláme - Ááách, Wortane
6. pád - V minulém čase mluvíme o kom, o čem? - O Wortanovi
7. pád - Loučíme se s kým, čím? - S Wortanem

Teď ale vážně:
1. pád - 30 metrů (fatál při prohledávání cimbuří věže nad jezerem)
2. pád - 5 metrů (fatál při prohledávání podkroví věže a nečekané nalezení střešního okna)
3. pád - ze 2 metrů rovnou do hrobu (ne příliš dobře naladěný kostlivý hrobník)

Wortana nahradil šermíř Archon, se kterým udělala „náhoda“ krátký proces:
Postavy se daly do hledání dveří jedné bezdveřé věže. Darnill náhodou hodil 00 na procentuální hod, načež se polovina věže (svislým řezem) poněkud oddělila a zasypala družinku. Nebohý Archon se na okamžik dostal s životy kousek pod nulu, ale díky hrničářské magii a lektvarům byl zachráněn. Spoludružiníci ho tam pak nechali ležet a řekli si, že ta zbylá půlka věže je silně nestabilní a nebezpečná a že ji tedy zbourají. Omotali ji lany, párkrát škubli a bylo to. Jak jinak, zapoměli, že se na nádvoří válí bezvědomý Archon, a věž strhli přímo na něj. V úmrtním listě má v kolonce „příčina smrti“ uvedeno: Trpaslík na něj shodil věž, dvakrát!

Darnill sáhl na kouzelný meč a ten na něj seslal černý blesk, Darnill to tak tak přežil.
Darnill (už se sebral): Jsem vyvolený. (Sahá na meč podruhé...)

Hráči se dohadují o hořlavosti whisky:
PJ: Počkej, whisky se dělá z lihu?
Strnadan: To je jako slivovice, to hoří.
Paulus: To je z žita, to by mohlo...
Dorikan: No a žito hoří, takže...

Družina se ubytovává ve vojenském táboře. Paulus se postaral o svého koně a začal se shánět po nějaké společnosti.
Paulus: A není v ceně i nějaké potešení?
PJ: Není, ale můžeš tam někoho zbalit.
Paulus: To je pravda.
Phosphoros: Ale to ne pro něj, to pro koně.

Postavy se nemůžou shodnout s královým rádcem:
Králův rádce: Já mám šlechtickou krev!
Dorikan: Nevěřím, ukaž!

Družina si pronajala loď:
Strnadan: Vlezu do koše. (Na stožár)
Phopsphoros k ostatním: Nemáš sekeru?

Phosphoros: Nic nepotopíme, nikoho neutopíme, žádnou loďku nezničíme...
Paulus: Žádnou loďku nezničíme?
Strnadan nadšeně: Zapálíme ji!

Dorikan (řeší Paulusův a Phosphorosův spor): Takže jste stejně inteligentní. Jenom on je pořád zhulenej, a když není zhulenej, tak má flashback.

Dorikan (o zraněných veslařích) ke Conanovi: Oni nebýt blbí.
Conan: Já ano, já jít pryč.

Paulus: Ty je muset zabít.
Conan: Ne, ja nebít zlý.

Dorikan: Nejsou tu nějaké věže?
CP nechápe: Jaké věže?
Dorikan: Normální věže.
CP: Ne, nejsou.
Dorikan: Tak to je dobré, bát se nemusím. (Hráčovo trauma z Archonovy smrti; viz. dříve)

Dorikan (shání cvičenou šelmu): Nebylo by tu něco menšího, třeba puma?

Phosphoros: Ty jsi dobrý kroll, ty jsi nejchytřejší kroll, jakého jsem kdy viděl.
Conan: Tak to jsi jich ještě moc neviděl.

Phosphoros: Krollí průměr není nic hezkého.

Mezi hráči a PJ vznikl menší informační šum:
Conan: A já myslel, že už jsme na cestě.
Dorikan: Na cestě jsme celou dobu, ale pořád na ní jenom stojíme.

Zranění veslaři vykopali pár hrobů pro zesnulé kolegy, ale Dorikan do jednoho z nich nečekaně pohřbil svého utraceného koně (nic jiného se s tou chudinkou už nedalo dělat).
Veslař: Ale to bylo pro kamaráda!
Dorikan: Ať jde kamarád do jiného hrobu.

Aarmus: Jaký theurg, taková lama.

Strnadan žádá v jedné hospodě trpasličího hraničáře o vyléčení poníka:
Dorikan k trpaslíkovi: Představte si, že jeho poník vypadá jako váš ožralý kamarád.
Conan: Neurážej jeho poníka.
Dorikan: Já neurážím jeho poníka, ale jeho ožralé kamarády.

Dorikan (v lese): Je tam nějaký strom?

Phosphoros chce vyřešit problém s ohněm pomocí sylfy:
PJ: Tak to rozfoukáš oheň po celém lese.
Phosphoros: To mě mrzí. (Družina záchvat smíchu) Ne, fakt mě to mrzí!

PJ: Tak se k vám vesele blíží hromada pavouků.
Dorikan: Jak poznáme, že jsou veselí?
Phosphoros: Mají vysmáté chelicery. (Zhoubný vliv právě probírané látky v biologii.)

Dorikanův medvěd Punťa se pustil do marného boje s obrovským pavoukem.
Phosphoros (na cizího přihlížejícího čaroděje v obavě o medvědovo zdraví): Víte, co máte dělat, že?
Kdosi za čaroděje: Ale jistě, došel mi tabák. (Předvádí vysypání a výměnu tabáku v dýmce.)

Conan si v hospodě objednal „Královské menu“.
Dorikan: To je dobré, to dostaneš královnu a princeznu.

Dorikan: Víte, já mám tady... mám takového medvěda... zraněného, nevíte, co by mu pomohlo?
Paulus: Rána z milosti.

Dorikan: Tak já hledám nějaké smíšené zboží...
Phosphoros: Ticho! Teď mluvím já!
Dorikan: No a co, tak ti skáču do řeči.

Družina si dokupuje šípy:
Prodavač: No, ještě tady mám splachovací šíp.
Kdosi: A jak to vypadá?
PJ (popisuje šíp): No, vypadá skoro jako normální šíp, až na...
Dorikan: Na něm je splachovadlo!

Phosphoros si opět chce najmout loď:
Phosphoros: Já bych byl nerad, kdyby tam byl ten člověk, když tam budu já.

Družina (čili Phosphoros) vyjednává s piráty o pronajmutí jejich lodě (i s posádkou), ne však příliš úspěšně:
Conan (na Phosphorose): Jo, půjdeš do do otroctví.
Dorikan: Jo, a my tě pomstíme tím, že utečem.
Paulus (o Conanovi): A on tě uctí tím, že proběne zdí.

Phosphoros (na piráty): Pánové, mám pro vás kšeft!
Piráti: (Vražedný pohled)
Phosphoros: (Ukazuje na Conana) Peníze má on! Ne já!

Conan shání v pirátské hospodě nějaké krmení pro orla, byly mu nabídnuty naložené krysy.
Conan: Tak jich pár přineste.
Dorikan: Já bych se nejdřív zeptal, v čem je to naložený.

Conan: Za pivo, rybu a krysy 58 zlatých?! (Paulus mu nechal přpsat na účet rum pro pirátského kapitána.)

Družinka si konečně najala loď a Phosphoros začal zjišťovat schopnosti posádky, kdyby kapitán nezvládl pohon sylfou:
Phosphoros: Umí někdo z posádky kormidlovat loď?
Námořník: Jistě, náš kapitán.
Phosphoros: A umí to ještě někdo jiný?
Námořník: Vy našemu kapitánovi nedůvěřujete?
Phosphoros: Ne, to ne, ale kdyby uletěl nebo spadl...

Phosphoros právě dává sylfě povel k hurikánu:
Dorikan (na námořníky): Hoši, veslujete? Tak pusťte vesla a chyťte se lodi!

Jednání o výpravě na ostrovy, na nichž prý žijí draci:
Phosphoros: Oni se bojí.
PJ (na Conana): To o sobě necháš říkat, že se bojíš?
Conan (na Phosphorose) : Jestli chceš, běž sám.
Phosphoros: Vidíš, bojí se.

Družinka potkala dvě bojující lodě a neváhala se přidat, někteří členové však mají mořskou nemoc.
Dorikan: Já budu bojovat mečem a šavlí.
Paulus: Dorikan udělá takovou šavli, že je všechny pokosí.

Phosphoros založil svůj výbušný šíp a hledá si dobrý terč:
Phosphoros: A nejlíp někoho s dřevěnou nohou, páskou přes oko a hákem.
Paulus: Chudák obchodník.

Dorikan: A proč se hraničáři cestou nedívali na stopy, jestli před náma nejela nějaká loď?!

Phosphoros (studuje mapu): To je pirátské město, to je obchodnické město a žijou spolu v symbióze.

Phosphoros má „pro piráty“ otevírat kouzelnou truhlu, která už jich pár zabila:
Phosphoros: A reagovalo to, když to chtěli otevřít, nebo když na to šáhli?
Pirát Jack: No, jak kdy...
Phosphoros: Tak mi ji přineste.

Paulus: Jak umírali ti lidé?
Phosphoros: No, jak? ... Ne! Nechci to vědět! Počkej, za chvíli uvidíš.

Phosphoros uvažuje, jak by se dostal do truhly:
Phosphoros: No, éterický olej nemám... Digitalis by asi nepomohl, že?

Na družinku se přišli podívat dva cizí týpci:
1. týpek (uviděl pravidla): Tý, jo. Dračí doupě! Co to je?
2. týpek: Nevím, já hrávám jenom dračák...

Dorikan (koupil si nové dýky a zkoumá je): Jak jsou asi zdobené?
Nervní Phosphoros: Zajíčkama, vajíčkama a pomlázkama... Ježíš! Jsou to velikonoční dýky!

O kováři:
Phosphoros: To není svůj šéf?
Dorikan: Ne, to je svůj zaměstnanec.

Phosphoros zavítal na návštěvu k jistému velmi starému kouzelníkovi, aby si nechal zjistit, k čemu slouží předměty z truhly od pirátů.
Phosphoros: Vy nejste kouzelný! ...
Kouzelník: CO?!
Phosphoros: ... dědeček.

Kouzelník (po důkladné analýze a téměř hádce): Ty věci kouzelné nejsou!
Phosphoros: A máte nějaké, co jsou?

Phosphorosovi se nehce platit předražené kouzelníkovy služby, které mu nebyly k ničemu:
Phosphoros: Víte co? Já si vezmu ty věci a zaběhnu si dolů, já tam zapomněl peníze... To mi asi nevezme, že?

Phosphoros: Sakra, jak to udělat?
Dorikan (radí): Hele, lítající medvěd!

Kouzelník právě mírně promázl Phosphorosovi paměť.
Phosphoros: Co tady máváš tou rukou, si myslíš, že jsi nějaký jedi? (viz. Hvězdné války)

Kouzelníka to právě přestalo bavit:
Kouzelník: Poslyš, chlapečku, dej sem těch 140 zlatých a vypadni!
Phosphoros: To je ale zacházení s cizincama, tohle cestovnímu ruchu neprospěje...

Phosphorose vyprovází ke dveřím podivná Zelená věc (má šest nohou, čtyři ruce a obrovské oči; očividně magický tvor).
Phosphoros: A dává vám váš pán dobře najíst?
Zelená věc: Já nejím.
Phosphoros: Tak tady máš.

Phosphoros se zajímá o potravu pro svého mazlíčka:
Phosphoros: Žere suma peno? (Překlad: Žere puma seno?)

Phosphoros na Dorikana: Ježiš, tak umřeš, jako bys už neumřel tolikrát...

I ve víru boje je pořadí důležité!
Dorikan: Laskavě počkej, až na mě spadne kůň, a pak so střílej po kom chceš!

Dorikan vzdoruje třem jezdcům:
PJ: .. a všichni ti dali zaráz šavli na krk.
Phosphoros: Jenom na krk?
PJ: Jo.
Phosphoros: To asi, aby ses vzdal...

Paulus přeřezává provazy poutající jeho varana a Conan střílí z nového, celokovového luku po nepřátelích.
Paulus: Krolle, myslím, že bys měl začít přezbrojovat, jedou na nás tři jezdci.
Conan pohodář: Na tebe.

Dorikan má očividně vlastní názor na to, co znamená být zajatý.
Dorikan: A když se vzdám, tak schovám ty dýky, vy složíte ty šavle, já odejdu támhle ke karavaně a vy mě nacháte být.

Všichni kromě Phosphorose, který vypil mlhovinu, a Pauluse, jenž uletěl na varanovi, jsou momentálně zajatí a většinou se svíjejí v křečích.
Paulus: I když, já jsem to schytal docela blbě...

Dorikan komentuje pohled jezdců na mlhu-Phosphorose:
Dorikan: Mlha se špičatýma ušima, komu by to nepřišlo divné?

Situace po bitvě (většina družinky pod mezí vyřazení, většina velbloudů z karavany mrtvá, šéf beduínů naštvaný, ...):
PJ (mluvil o šéfovi beduínů): Jeho kůň to nerozchodil.
Phosphoros: Jé, to mě mrzí.

Phosphoros se brání: To nebyla moje vina!
Dorikan (ukazuje na Conana, jehož hráč právě někam odchází): Nene! To byl tamten. On chtěl bojovat.

Další řeči o kouzelné bedně:
Šéf beduínů: Kde jste ji vzal?!
Phosphoros: Věřil byste, že mi ji věnoval strýček? ... Ne? Tak já vymyslím něco jiného...

O majiteli předmětů z kouzelné truhly:
Šéf beduínů: Ten majitel je už 700 let po smrti!
Phosphoros: Tak to jsem trochu prošvihnul...

Beduíni se nad družinou nakonec slitovali a jen s trochou jídla a pití ji vysadili uprostřed pouště.
Conan: Každý dostane stejnou porci jídla... Já toho sním nejvíc.

Družina narazila po druhé noci putování (přes den spí) na milé psovité zvířátko a chystá se ho ulovit:
Phosphoros: Orel to nažene sem. Vy to uzavřete, já po tom hodím ty dýky a ono to umře.

Dorikan zvířátko nakonec zabil, načež se u něj (u zvířátka) objevil žíznivý Conan a začal pít jeho krev.
Dorikan: Nepij moji krev! Já jsem si to zabil, to je moje krev!

O skladování zabitého zvířátka:
Phosphoros: Myslíš, že v tomhle vedru přežije mrtvola?

Zabité zvířátko byla „fenka“.
Dorikan: Nemá v břiše mládě? ... Nebo třeba vajíčko?

Další úpravy zvířátka:
Dorikan: Jó! Já si vytrhám ty šlachy!

Nekonečná pouť této slavné družiny již neslavně zkončila. Stalo se to jednoho neurčitého dne na neurčitém místě v jisté poušti. Družinka si tehdy na kamenech sušila maso z nedávno uloveného zvířátka a odpočívala, když na ně přišlo pár docela hladových a nezebpečných potvor. Ty měly sice původně zájem jen o to sušené maso, ale když najednou přiběhlo tolik hloupé potravy ozbrojené jen kostmi, nedaly se dvakrát pobízet. Vybělené lebeně přeslavných dobrodruhů, čili velemocného, silného a téměř slavného krolla, knížete Conana, ne až tak slavného a silného, ale neméně mocného elfího theurga Phosphorose, ani tak slavného, silného, mocného, ale jistě ambiciózního šermíře Dorikana a stále zhuleného chodce Pauluse, teď leží jen den cesty od nedávno nalezeného ztraceného chrámu pouštní bohyně kdesi v „Obchodním království“. PJ buď milostiv jejich duším.

Nahoru

Školní družina II - Plusko vrací úder

Jak jest vidno, ani smrt nezabránila těmto dobrodruhům páchat hrdinské skutky, a tak se pod vedením PJe Samanty vydávají na další cestu za dobrodružstvím, tentokráte však v úplně jiném světě a systému. Správně tušíte, obyčejný Matrix byl rozšířen na verzi DRD+! Družinu zatím tvoří tyto postavy:
Prokop Tunel - člověk kněž, v podání Darnilla alias Phosphorose,
Azarach - elf hraničář, jehož vede Wortan, čili Archon, vulgo Zapomenutý kouzelník, neboli Dorikan,
Paulus - člověk hraničář, jak jinak sám za sebe (nebo možná reinkarnace),
Lanthar - člověk theurg, nad jehož životem bdí Andúne,
Vlaštovka - elfka zlodějka, jejíž kroky vede Edhel, jinak též Aarmus z Erinei,
a to vše pod dohledem
Runnga - krolla kouzelníka, neboli PJe Samanty, Conana, Nataši,...

Později se připojili i
Aikanáro Vardamir - zelený elf kouzelník zvaný též Aik pod vedením Istarona a
Darnill Krumpl - trpasličí válečník a druhý syn králův, který zaujal v družině místo po padlém Prokopovi, samozřejmě v jeho (tedy Prokopově) podání.

Azarach však družinu hned na počátku všeho dění opustil a na jeho místo nastoupil
Assante - člověk válečník (taktéž pod vedením Dorikana), jehož po jeho odchodu nahradil
Argus - člověk válečník taktéž řízený Dorikanem, a Aikovo místo poté, co opustil družinu zastoupil
Alco - opět zelený elfí kouzelník samozřejmě v Aikově podání.
Baldrick - krollí válečník (úplně nový a neopotřebovaný), se ke družině přidal pár týdnů po Alcovi.
Macil - temný elf válečník kombinovaný s kouzelníkem (vedený Darnillem) nastoupil na místo, jež uvolnil Darnill, který musel odejít domů řešit potíže s nekromanty a
Gorazd - trpasličí theurg vedený Andúnem či Lantharem se k družině připojil po její měsíční dovolené po návratu do „jejich“ království.

Tvorba postavy:
Lanthar: Ta dýka je jediný majetek, který jsem zdědil po rodičích.
PJ: Jsi sirotek!

Družinku v noci přepadli dva skřeti a jí dělá opravdu problémy je zabít.
Azarach: Mně připadá, že jsou ti skřeti nějak moc silní!
Lanthar: To my jsme spíš moc slabí.

Azarach: Hej! Navrhuju změnu PJe. ... (na Vlaštovku - Edhela) S tebou jsem tak často neumíral.

Azarach byl jako první zraněn, ale stále čelí svému skřetovi.
Azarach: Můžu si vytáhnout to střevo a uškrtit ho?
PJ: Jsi seklý přes prsa.
Prokop: Přes střevo!
Lanthar: Přes plíce, to pomáhá.

Azarach: Hej, mohl by se stát třeba zázrak?
Kněz: Mohl! Mohl. Ale stává se to jen párkrát za život a nechcu to vyplýtvat v takovéhle situaci, kdy... on (na Azaracha) skoro umírá a ... on (na Pauluse) skoro umírá.

Skřeti nakonec padli a družina je hned začala obírat:
Lanthar: Počkej! Já jsu člověk, já nejsu elf, já se v něm můžu rýpat!

Rung během souboje vytvářel kouzelné kameny, které při zásahu ubíraly více životů než normální.
PJ: Po chvíli si všimnete, že tam mizí kameny...
Prokop: To je jak v některých hrách, tam to mizí, aby to nezatěžovalo grafiku.

Družina se hodlá vydat na průzkum včera shořelé hospody:
Vlaštovka: Já bych tam radši nechodila, mohli byste se propadnout do sklepa.
Azarach: Nějaké padání mě nebere, já jsem spadl kde kam, na mě spadlo kde co... Já mám bonus.

Dobrodruzi shánějí ve městě nějakou práci:
Lanthar: Já bych bral takovou nekropoli; malá místnost, dva kostlivci a plné zlaťáků.
PJ: A co takhle veliká místnost, hromada kostlivců a dva zlaťáky?

Družina dostala nabídku vyčistit hradní sklepení od krys, ale některým členům se do toho příliš nechce.
Prokop: Copak se bojíte smrti?
Družina: Jo!
Prokop: Po smrti vám bude dobře.

Prokop záhadnými kněžskými praktikami přeházel Assantovy emoce, který se následně začal nehorázně bát krys. Nyní zkouší Prokop další fígle:
Prokop (na Assanteho): Pojď na pivo.
Assante: Pivo? Jo!
Prokop: Jdeme na pivo. Jaké chceš pivo? Světlé, tmavé... nebo je ti to jedno?
Assante: Mně je to jedno.
Prokop: Jedno?! To jsem chtěl slyšet! (rachot kostek)

Družina nahlédla do místnosti téměř plné krys:
Prokop: To je nějaký krysí sněm... A tady stojí krysa s knírkem a káže jim.

Postavy řeší různé druhy boje (pozn.: Vlaštovka dříve pracovala v krčmě jako šenkýřka):
Assante: Já to chápu, že taková šejdířka, teda šenkýřka! Ještě k tomu pták, teda Vlaštovka! Tomu nemůže moc rozumět...

Assante: Vlaštovko, leť...
Paulus: Přes Čínskou zeď...

Vlaštovka právě vychrlila na PJe jistá fakta o jedné ze svých zvláštních schopností:
Prokop: Dělá, že ví, o co jde, přitom ti vůbec nerozumí. Jako já ve fyzice.

Dobrodruzi vešli do stok a Lanthar se hned vytasil se svou znalostí Foglara:
Lanthar: Nezapomeňte, co se stalo Mažňákovu otci!
...
Assante: Jo! A taky by na nás mohl vyskočit ježek z klece!

Družina nakonec vyčistila hradní sklepy, ale teď navíc dostala od velitele stráží nabídku na nalezení krysího hnízda ve stokách.
Paulus: Ale kašlem na krysy. Pošlou na ně vojsko.

Assante se dal do řeči s cizími dobrodruhy:
Assante: Já jsem tu nový, já se tady zatím moc nevyznám...
Prokop: Nový, nebo vypraný v pervolu?

Jeden dobrodruh popisuje okolní země, zrovna mluví o národu hevrenů, který žije na pláních na východě.
Dobrodruh: Tak ti mají trhlinové mustangy...
Prokop: Co mají? Oni je mají?!
PJ: Jo.
Prokop: Oni mají mustanga, který umí využívat trhliny v časoprostoru?

Assante se právě rozhodl, co bude družina dále podnikat.
Assante: Jdeme na skřety! ... Skřeti jsou na západě, jdeme na západ! Ví někdo, kde je západ?

O stopách:
PJ: Sem tam nějaká kachna, nějaký králík...
Assante: Moment, kachna? Odkdy zanechává kachna stopy na stepi?

Družina si rozdělala v lese oheň, což přilákalo i osamělého hobita (cizího).
Hobit: Koukám, že máte hezký oheň.
Assante: Jo a vy jste hlavní chod... Teda host!

Družina utekla před skřety do lesa, kde ji napadlo několik intav (asi metr velký kříženec kuny a rosomáka).
Paulus útočí: Hodil jsem 9.
...
PJ: A intava hodila 13.
Paulus: A zasáhl jsem?

Intavy byly nakonec poraženy a družina teď přemýšlí, kam dál. Jeden z návrhů je přeplavat na druhý břeh řeky.
Paulus: Potom ještě mrtvé intavy nebudou umět plavat...

Lanthar na Assanteho: Ty jsi válečník, ty jsi snadno ovlivnitelný...
Prokop: Chcete ovlivňovat? Tak dobrá! (sápe se na kostky)

Prokop se pokouší Vlaštovku nalákat na poklady ukryté kdesi ve zřícenině ztracené v lesích:
Prokop: Chceš se přece stát slavnou hrdinkou? ... Ne! Ty se chceš stát bohatou hrdinkou!
Vlaštovka: Ne!!!
Assante: Chceš snad fantasy jen číst? Ne! Ty v ní chceš i žít!

Družina se vrátila do města, kde se chce Prokop ubytovat místní knihovně.
PJ (o knihovnici): Ale co víš, taková stará, osamělá, třeba tam zůstane s tebou...
Prokop: Tak to já radši zůstanu v hospodě.

Řeší se staré záležitosti:
Prokop: Já bych mohl, ale nechtělo se mi vás ovlivňovat.
Assante: Zajímavé, že u mě se ti chtělo.
Prokop neviňátko: To jsem si chtěl vyzkoušet, promiň...

Prokop si chce nechat obarvit sutanu na černo a řeší, co bude mezitím nosit:
Prokop: Že bych si vzal jen bederní roušku, sedl si a čekal? ... Tím ale utrpí má důstojnost.
Vlaštovka: Tak to naschvál půjdu kolem a hodím ti stříbrňák.
Prokop: Tak v tu chvíli jsi mrtvá elfka! ... I když, stříbrňák by se hodil.

Na město v noci zútočila ohromná skřetí armáda.
Velitel lukostřelců: Nabít! Zamířit! Pal!
Prokop: Hezký... Hezký večer.

Phosphoros: Však v Plusku se háže vždycky dvakrát. To je na tom to plus.

Phosphoros se rozhodl hrdinsky zemřít, vrhl se tedy z hradeb proti druhé obléhací věži (tu první zničil Lanthar), načež explodoval a věž se začala hroutit.
Phosphoros (na Assanteho): Jej bacha! Další věž padá! Dej si pozor, ty na to máš vážně smůlu.

Assante prohrabuje hromadu mrtvých skřetů:
Assante: Tak hledám nějakého s kroužkovkou.
PJ: Tak si hoď 2k6.
Lanthar: Tak jsi jich našel 2k6.

Assante konečně našel skřeta se zbrojí lepší, než má sám.
Voják: Vy nevíte, že skřeti vytváří brnění z lidské kůže?
Assante: (zamyslel se) A co mám jako na sobě?!

Družina byla po bitvě pozvána na hostinu hradního pána (jako odměnu za zásluhy).
Velitel lučištníků: A moji střelci zabili polovinu jezdců na vrzcích.
Prokop: Vrzcích? To jsou ti vlci, co dělají „vrz vrz“?

Jaký je vlastně rok?
PJ: 6996.
Aik: Před Kristem?!
PJ: Ne, před Kristem ne.
Assante: To si děláš srandu, ne?! Šest tisíc let po Kristu a my tu běháme s mečema?! Já chci nějaké pořádné dělo!

O lehkých dívkách:
Aik: „Slečno kolik vážíte?“
Aik za slečnu: „20 kilo... Hlad! Hlad!“

Aikanáro je zelený elf.
Assante: Ptám se ho, jestli mu není zle.

Aik se představuje:
Aik: Aikanáro Vardamir.
Paulus: Jaký kanál?

Družina právě dostala za úkol najít hrad jedné dávno mrtvé čarodějky nymfomanky (jménem Samanta:).
Paulus: Nymfomanka, to byla taková ta, co nemůže žrát?

Paulus přesvědčuje PJe, aby mu dal bonus k nebezpečnosti:
PJ: Zatím jsi mě moc nepřesvědčil.
Paulus: Tak co mám říct, že mě porodila medvědice?
...
Paulus: Nazdar banáne, vidět tě matka, tak ji trefí... Nezdar Paule, vidět tě matka, tak tě sežere!

Družina nachází všude po velmi starém a (snad) opuštěném hradě jen kupky surového železa.
Aik: Co když z toho železa předtím bylo něco jiného? Něco, co se hýbalo?!
Vlaštovka: Robocop.

Kam raději nechodit (viz. minulé životy Assanteho):
Aik: Na ochoz stejně nepůjdem, tam je gryf.
Assante: Na ochoz nejdu... Z jiného důvodu... Mám k tomu své důvody. ... Ježiš! To je věž!!!

Assante: Prohledávám stůl... (bere kostky)
PJ: Je tam knížka.
Assante: (Výsledek hodu:) 5
Vlaštovka: Knížka zmizela.

Na scéně se objevil Darnill, který (stejně jako kdysi Phosphoros) jezdí na lamě.
Aik: Létající lama... Má na zádech gryfa.

Obvyklé představování:
Aik: Aikanáro... Pro vás Aik.
Darnill: Provaz Aik. Jméno, příjmení?
Aik: Vardamir.
Darnill: Provaz Aik Vardamir?

Vlaštovka: Vlaštovka je pacifistický typ.
Darnill (zhnuseně): Pacifista...
Aik: Není to ten oceán?
Assante: Ne, pacifismus je způsob sekání ručiček malým dětem.

Darnill začal plánovat útok na gryfa, který se usídlil v nejvyšším patře věže:
Darnill: Můj plán bude záležet na Vlaštovce a na mě... Vy dva tam budete figurovat taky...

Darnill: My tam naběhnem...
Aik: A on nás sežere.
Darnill: Nesežere, protože jsme tři.
Aik: Ne, sežere mě.
Darnill: To je dost dobře možné...
Aik: Ne, mě nesežere, protože jsem zelenej.

Darnill: Já do něj budu z dálky rýpat píkou, (na Assanteho) tobě půjčím kuši a budeš do něj střílet a ty... (na Aika) Ty na něj můžeš třeba mluvit.

Darnill k Vlaštovce: Pak tam naběhneš ty... Ne, ty ne, ty vypadáš jedle.

Assante: Ten jeho plán se mi vůbec nelíbí, nechci umřít zase ve věži.

Paulus: Co je to bezhlavý útok? To jako, že se na tebe nedívá?

Darnill kouká na mapu světa a hledá svůj rodný kontinent:
Darnill: Hej, to je veliké, to je celá polokoule! I když, tady to bude spíš placka, že?

Do družiny se opět přidal nový dobrodruh, válečník Argus, člen královské gardy.
Aik: Aikanáro Vardamir, můžete mi říkat Aik.
Darnill: Kanár.
Aik: (Vražedný pohled)
Darnill: Provaz...

Družina se snaží zmást alchymistu, aby mu mohla ukrást jed:
Argus (na alchymistu): A věřte mi, že jsem u královské gardy dýl než vy!

Je noc a Argus si bere první hlídku:
Argus: Kdyby se v noci něco dělo... Tak mě zvbuďte, já vám pomůžu s bojem.

Družina chtěla odpravit jistého krolla - člena loupežnické bandy, kterého Vlaštovka zaměstnávala řečmi, zatímco ji nic netušíc doprovázel k okraji lesa. Paulus založil šíp a střelil, načež se vysokým jemným hláskem ozvalo „Au!“.
Argus: Kam jsi ho proboha trefil?!

Paulus omylem trefil Vlaštovku.
Darnill: Teďka nevím, jestli mám truchlit, nebo se mám smát... Brečím smíchy!

Během souboje používá PJ na soubojovém pravítku místo postav různé předměty:
Argus: Co je kroll? Guma, že?

Družina potkala zbytek loupežnické bandy (jsou tři), jeden z nich vystřelil varovný šíp.
PJ: Zabodlo se ti to nad hlavu.
Darnill: Já jsem trpaslík! Musíš mířit níž!

Probíhá zuřivý boj, do něhož je zapojen i Aikanárův orel.
Darnill: Orel na lučištníka, to je jako střelec na B5.

Družina loupežníky porazila a jala se adoptovat jejich majetek. Aik se zrovna pokouší ochočit jednoho koně:
Aik: Dojdu až k němu... (tomu koni)
PJ: Stojí.
Aik: Pohladím ho...
PJ: Stojí.
Aik: Tak ho vezmu a jdu k jeskyni.
Argus: Stojí.

Darnill se snaží vypáčit ze svázaných loupežníků, kde mají tajnou skrýš. Jeden z nich mu ale místo odpovědi plivl do tváře.
Darnill: Výborně, vyhráls! Už jsem udělal tu španělskou botu?

Trpaslík nadále deptá zajaté loupežníky, například jim namlouvá, že snědl jednoho z jejich koní.
Darnill: Ale nebojte se, mí přátelé si ty zbylé tři koně vzali... Ale třeba je také snědí, hlad je sviňa.

Jeden z lapků popisuje, čím jsou výjimečné podivné mince do tvaru trojúhelníků (je to měna vznešených elfů):
Loupežník: Víte, tohle platidlo je velmi ceněné, dají se z něj poskládat šestiúhelníčky.

Dva mimoherní hlody:

PJ přemýšlí nad útočností a zraněním meteoritu.
Argus: Právě jsem postoupil na vyšší úroveň a zmoudřel jsem... On nás chce zabít mermomocí. Se zabiju sám a máš to!

O léčení životů:
Aikanáro: Mohly by mně přibýt nějaké ty křížky.
PJ: Přibýt? Dobře, dobrovolnosti se meze nekladou.
Aikanáro: Ne! Jako umřít! (myšleno ubýt)

Družina je ve městě, a tak se vydává na nákupy.
Argus: Sbalím Vlaštovku a jdeme.

Argus kupuje palcát:
Argus: Tak mně by stačil takový jeden lehký. Do mojí ruky...
Darnill: A zkoušels' to někdy držet v noze nebo v zubech?

Družina se chce dostat do hradu ke královskému kováři, ale strážní ji nechtějí pustit přes bránu.
Darnill: Dál už se s váma o tom nebudu bavit. A pusťe mě! Pusťte mě!
Strážní: (Upažili s halapartnami v ruce.)
Darnill: Ts... Tak to podejdu.

Darnill: Tak nám zavolejte někoho, kdo přemýšlí.
Stráž: Tím narážíte na co?
Darnill: Že za to nejste placení.
Stráž: To je fakt.

U nástěnky:
Darnill: Tam je vlastně válka, pojďme na frontu.
Aik: Teď stojíme ve frontě.

Další mimoherní hlod:

Aik (hráč) začal levou rukou psát něco na papír.
Darnill: Ty jsi levák?
Aik: Jo...
Darnill (pohrdavě): Ts... Elfové.

Družina je v hospodě a užívá si večera, když kdosi přijde k jejímu stolu.
PJ: Je to posel od krále.
Darnil se zájmem: Který král?

Dobrodruzi se rozhodli jít vlasní cestou a šli na hrad sami. V jedné ulici narazili na jistou bandu, s jejímž hobitem hrál Darnill předtím přepíjenou a přimýchal mu do pití uspávadlo.
Hobit: Vy můžete jít, chci jenom tebe. (Darnilla)
Darnill: Na co mě chcete, na vaše zvrácené choutky?
Hobit: Urazil jste mě.
Darnill: Pardon... Tvoje zvrácené choutky?
Hobit: Urazil jste mě!

Hobit: Náladu by mi spravilo tak pět set zlatých.
Darnill: No to mě taky!

Už se pomalu začíná schylovat k boji, když konečně dorazil Paulusův hráč.
Paulus: My už jsme ve městě?

Darnill s hobitem se dohadují dál...
Vlaštovka: Cos' mu nabídl?
Darnill: Tak jsem mu řekl, že jsem si včera vyměnil spodky.
Aik: Cos'...? Cos'...?!
Darnill: Kecal jsem!

K boji nakonec přece jen došlo, na Darnilla neustále útočí horal.
Darnill (háže na obranu): Tak 12!
PJ: Ty jsi haluzák!
Darnill: Jo!
PJ: Já si chtěl zaútočit na hlavu.

Družina se rozhodla zkusit to ještě jednou po dobrém a vyplatit se (to jen na oko, ve skutečnosti jenom získavájí čas).
PJ: Kde máš ty cennosti? Ten prsten a tak?
Darnill se záludným úsměvem (na Vlaštovku - bývalého PJe): Víš, jaká je moje stará finta? ... No, všechno to určitě v konečníku nemám...

Banda nakonec zaslechla přibíhat vojáky, a tak vzala do zaječích.
Paulus: Oni mně zdrhli i s těma mršícíma šípama!

Družina se nechala od krále najmout k doprovázení jeho synovce na „cestě za dobrodružstvím“. Hned druhý den plavby po moři na ni zaútočili piráti, pokoušeli se doplout k lodi našich hrdinů na člunu, ale Aik jim do něj udělal díru ohnivou koulí.
PJ: Teďka oni se ani moc nesnažili... Teďka se spíš potopili...

Aik byl v boji vážně raněn a teď shání v jednom přístavu schopného doktora. Lidé ho odkázali k polorozpadlé chatrči, v níž prý doktor bydlí... Alkohol z něj táne na sto honů.
Aik: Jestli řekne slovo „utratit“ a „já“ v jedné větě, tak mizím.

Paulus přemýšlí o další cestě:
Paulus: Potom, až vystoupíme, až nebudeme moct plout v lodi, až budeme muset plout pěšky...

Vlaštovka si v přístavu koupila lahev alkoholu, večer ji vypila a ráno zjistila, že je slepá. Poslala jednoho žoldáka, aby jí přivedl Aika.
Žoldák (na Aika): Vlaštovka tě chce vidět.

Družina je v džungli a Aik s Paulusem byli vysláni, aby našli jistou léčivou rostlinou. Po dvaceti minutách se vrátili jen s jedinou kytičkou.
Vlaštovka: Jeden slepější než druhý...

Družinka bojuje v džungli s několika pumami.
Argus: To je fakt, jí usekneš ocas, ona se převáží a padne dopředu.

Paulus zasáhl pumu a něco PJi naznačuje.
Darnill: On chce, abys, ho pochválil za to, jak trefil. Na to já mám panoše... Panoš!
(Panoš na bitevním plánku není)
Všichni: Kde je panoš?!

Je po boji a zraněný Aik si hodlá ošetřit rány:
Aik: Já se jdu loučit... (myšleno léčit)

PJ: Když PJe někdo naštve, nemusí hned umřít, stačí sestup tak o dvě úrovně...
Argus: Chudák Paulus.

Aik: Nemá tam někdo, nemá... Nemá... Asi ne.
PJ: No když to říkáš.
Aik: Megafon?

Družina řeší, jestli si někdo (třeba Argus) může při první pomoci způsobit zranění.
Aik: Tak na tebe potom použiju první pomoc já.
PJ: Kdyby se při té první pomoci zranil za 1 křížek, tak mu ho stejně nevyléčíš.
Aik: Já vím, ale kdyby se zranil třeba za 10.

PJ: Já se bavím o jiné lodi; tu, kterou jste ještě nepotkali. (Ledabyle mách rukou)
Aik: A tu, kterou ani nepotkáme! (Mávne rukou jako jedi)

Družina debatuje nad tím, jak by se asi věci vyvíjely, kdyby se Flikovi něco stalo.
Aik: On kdyby umřel, tak to by asi král nebyl moc šťastný.
Argus: Jako ten quest? Flik must survive?

Argus: Na lodi jsou určitě zásoby alkoholu.
PJ: Jsou, ale to jsou speciální příděly.
Argus: No tak piju speciální příděl.

Družina je ve městě, kde absolutně vše hýří všemožnými barvami. Teď je u kováře a pokouší se mu prodat své staré zbraně:
Argus: A co takhle šedo-červený meč?
Kovář udiveně: Vy máte šedo-červený meč?
Argus: No, ještě ne... Hledám potulnou kočku.

Paulus chce nechat ukovat mršící kopí, což je však práce na týden.
Paulus: A do zítřka?
Kovář: Do zi...?! To...!
Argus: Prosím, to není Dozi, to je Paulus.

Argus: Nemá někdo 2 stříbrňáky? 2 stříbrňáky? Prosím?! 2 stříbrňáky? ...
Aik: Tak já ti je dám.
Argus s dábelským úsměvem: Hurá! Konečně mám 666 zlatých!

Aik: Paulus už taky hýří barvama.
Argus: Další buzerant?

Argus se vrací na loď už po soumraku:
PJ: Když se vracíš na loď, když jdeš těma uličkama...
Aik: Barevný zloděj!

Druhého dne se koná na lodi porada o tom, kam se popluje dál.
Argus: Mám úplně nový plán: Loď prodáme a zbytek naší cesty půjdeme po souši, tam nás žádná loď nenapadne.

Flik: Další v plánu je zastavit se v tomto místě, tam je chrám bohyně smrti...
Paulus: A je tam nějaké občerstvení?

Aik družinu opustil a nastopil za něj úplně nový a neopotřebovaný zelený elfí kouzelník Alco (také v Aikově podání):
Darnill: Jak se jmenuješ?
Alco: Alco.
Darnil: Hehehe...
Alco: Ať tě to ani nenapadne!

Alco: Darhnill zní taky dobře.
Darnill: To zní dobře, to zcela odpovídá stavu mých nohou.

Alco: Měli byste si zajet do království zelených elfů.
Darnill: Tam by sis s kynedrilem hodně vydělal... Obchůdek - Kynedril a syn.

Darnill se na konci porady, která se na lodi konala, rozhodl uvést věci trochu do pohybu:
Darnill: Jaktože ještě nejedeme?!
Vlaštovka: Driftujeme.
Darnill: ... Tak si driftujte.

Postavy míří do chrámu bohyně smrti, a tak se probírají otázky ohledně nemrtvých.
Flik: Upíři mají kouzla.
Darnill: Na to my máme stroje!
Argus: Co třeba?
Darnill: Tááákovouhle vývrtku! Nepřej si vědět, kam to patří!

Alco barví pomocí magie Darnillova panoše a Darnill upozorňuje na to, že cestou na to bude mít spoustu pokusů.
Darnill: Vždyť budeme čtyři dny plout.
Alco: Doufej, že nás nic nenapadne.

Alco se rozhodl, že Aik ještě před svým odchodem koupil Vlaštovce nějaký dárek.
Alco: Kolik by stál nějaký hezký náhrdelník?
PJ: Z jakého kovu?
Alco: Tak do 40 zlatých.

O tom, jak najdou chrám bohyně smrti:
Alco: Bude to náhodné hledání, nebo spíš jistější hledání?
Flik: No... Myslím, že... tuším, že... vím...

Už je jasné, že družina na něco narazí, a tak Alco hledá v krabičce plné figurek nějaké kostlivce.
Alco: Tady máš 2 kostlivce, kdybys potřeboval.
PJ: Jenom?
Alco: Tak tohle taky můžeš použít jako kostlivce... Celeborn.

Aclo právě zjistil, že kroll, který je členem posádky a družinu zrovna doprovází, je také kouzelník.
Alco: Nemůže něco zakouzlit?
Kroll: Ts... Taková smažka.
PJ: Tak kroll se napřáhl... Hodil! Ááááá... (dramatická pauza na hod kostek) Minul.

Alco: Víš co, já vyvolám další světlo.
Vlaštovka sarkasticky: A na co mi to bude?

Nemrtví se snaží držet mimo dosah Alcova světla a shromažďují se do skupinek, aby měli větší šanci.
Alco: Jakmikle se přede mě přiblíží nějaká skupinka...
Vlaštovka: Turisti.

Patrně o dosahu nějakého kouzla:
PJ: Nevíte, kolik je poloměr 16?
Alco: 16?! Viz...?! Do...?! Ku...?!

Argus s Darnillem se pokoušejí vylézt na 6 sáhů vysoký zával; mezi spoustou jiných vtipných, avšak nezaznamenaných výkřiků:
Argus: Lezu jako Messner!

Argus útočí na zombii:
PJ: Tak jsi ji tak rozsekl vejpůl.
Argus: Placátem?

Darnill komentuje Vlaštovčinu slepotu:
Darnill: V žádném městě ještě nebyl žádný doktor, který by ji vyléčil, nebo se po žádném nedívala?

CP kroll právě praštil kladivem do dutého kamenného podstavce, ale kladivo mu jenom vypadlo z rukou a nic se nestalo.
Kroll: Ty jo! Moje ruky!
Darnill: Nepoužívej ruce, používej hlavu! ... Zkus na to třeba mluvit.

Družina otevřela dveře do místnosti vybavené ghůly, kostlivci, zombiemi, jedním nekromantem a samozřejmě nezbytným krvavým pentagramem se svíčkami. Po nekonečně dlouhé chvíli dohadů:
Alco: Pardon, to je omyl. (zavřel dveře)

Mimoherní hlod:

Část družiny v tělocviku dělala gymnastiku; poté, co Edhel - Vlaštovka téměř zvládl požadovaný cvik:
Nic netušící tělocvikář: To byla dobrá vlaštovka!

Nekromant útočí mentálním útokem na Alca:
Alco: Asi vás nemohu poprosit, abyste zanechal své činnosti, že?

Družina to zkouší po doborém a jde na věc přes obchodování:
Argus: Co chcete za ty vrány? (Nemrtvé vrány, které už nedokážou ani létat a jenom padají z futer dveří.)
Nekromant: Tvůj život.
Argus: To jsou pěkně drahé vrány.

Paulus útočí na nemrtvého:
Paulus: Tak to je...
PJ: Máš víc než 7?
Paulus: Jo.
PJ: Tak je mrtvá.
Paulus jen tak mimochodem: 8.

Vlaštovka řeší, kde sehnat lano.
Alco: Šlohni to Paulusovi, on si toho nevšimne.
Paulus: Zabiju tě, zelená zrůdo!

Část družiny otevřela dveře schvoané ve skříni vedoucí do kruhové místnosti, v níž se nachází masožravý keř. Darnill chce dovnitř, ale překáží mu Paulus, který neví, co dělat.
Darnill: Tak běž do kouta.
PJ: V kruhové místnosti?
...
Darnill: Potřebuju ho zabavit.

Argus: A kde jsi?
Darnill: Ve skříni.

Přihlížející člověk: A proč nezkusíte zabouchnout ty dveře?
Darnill: Ty mlč, externisto!

PJ popisuje vstup do hrobky.
PJ: Tak jsou ty mříže, dole mají bodce a ty jsou zajeté do betonu.

V hrobce byly dvě ohromné hromady zlata a spící nemrtvý, který začal vstávat, když někdo vstoupil nebo šel po zlatě.
Paulus: Já zdrhám úplně fest! Já zdrhám do tábora, zdrhám na loď a odplouvám.

Družina je v jednom opravdu velikém městě na okraji delty řeky Stix (prý největší na kontinentu). Na druhém břehu je další, ale mnohem menší město.
PJ: Můžete si najmout loďku, která vás převeze přes Stix na druhou stranu.
Vlaštovka: Ne! Přes řeku Stix rozhodně nejedu!
PJ: Stejnak už jste na té druhé straně.

O ceně zbrojí:
PJ: Plátovka je za 1500.
Darnill: A kroužkovka za 400?
PJ: Jo.
Darnill: Tak to radši nosit dvě kroužkovky.

Darnill je toho názoru, že by se mělo něco udělat s Vlaštovčinou slepotou.
Darnill na Vlaštovku: Hej, nechceš se podívat po tom...

Ve městě je ohromná aréna, kam je možné se přihlásit. PJ právě popisuje, jak minotauři poráží družinku, s níž by ta naše teoreticky mohla bojovat.
PJ: ... A rozsekl toho člověka vejpůl.
Darnill: Mohli by jsme si zítra dát proti nim nějaký fight... Tohle už nevyléčí.

Darnill sází ná vyýsledky soubojů. Už prohrál několik set zlatých a teď sází na šampiona arény.
PJ: Takže bys vyhrál 546 zlatých.
Darnill: (odečetl, co už prohrál) Takže bych vyhrál 56 zlatých.
Paulus: Ještě 60 zlatých vstupné...

Paulus sbírá informace:
Paulus: Tak se zeptám, jaké kolují zvěsti o tom, kam míříme... Ale ani nenaznačím, kam míříme.

Paulus se snaží „vyléčit“ jeden masožravý keř, z něhož má pár větví.
Paulus: Toš já nevím, koupím nějakou krev ve městě.

Masožravý keřík se poněkud vymkl kontrole, byl hozen do vody a přes noc narostl do nevídaných rozměrů (vypil totiž celý sud krve, který Paulus nechal na palubě). Jeden keř o velikosti 4x4 sáhů je přilepený na zádi lodi a družina shání prostředky, kterými by se ho zbavila:
Alco u alchymisty: Nemáte nějaký zmrazovací lektvar? ... Třeba tekutý dusík?

Keř na zádi se nakonec nechal nalákat na půlku prasete, kterou hodil Darnill do vody, a vrhnul se za ní (kromě něj je ve vodě toho keříku očividně ještě mnohem víc).
Argus: Nechci vám do toho hněst, ale co když ta kytka bude jako bumerang?!

Družina urychleně opustila přístav a vesele se rozrůstající masožravý keř (který sem přinesla) tam nechala řádit. (Což patrně znamená konec největšího města na kontinentu.)
Darnill: Ještě, že lodě nemají poznávací značku.

Alco poukazuje na skutečnost, že kudy družina projde, tam zanechá jen spoušť.
Alco: A byli jste i v mém městě!
Darnill: Ano, ale já byl celou dobu na lodi.
Alco: Ale on tam byl! (o Paulusovi) ... Jaktože přežilo?
Darnill: Jak víš, že přežilo?

Alco: To si takhle děláte cestou nepřátele?
Darnill: My si děláme značky, aby jsme trefili zpátky.

Darnill: Nevidím v tom žádný problém.
Slepá Vlaštovka: Já taky ne.

Družina cestovala koňmo po pláni, když před sebou uviděla obra. Ukryla se před ním do lesa a Paulus po něm vystřelil (mimo jiné) zápalný šíp, což obra jenom víc rozčílilo, a tak se vydal za družinou do lesa.
PJ: On hoří a je v lese...
Darnill na Pauluse: Město ti nestačilo, že?!

Paulus patrně zapříčinil zkázu největího města na kontinentu, rozčílil obra a zapálil les.
Paulus: Ježíši Kriste, vy s tím naděláte!

Opět mimoherní hlod:

Profesorka chemie poslala kolovat jakýsi pokus.
Chemikářka: Měli byste cítit rumovou vůni...
PJ: Rumovou?! Půjčte mi to.
Vlaštovka: Tys' už měl, akoholiku.
Alco: Volal někdo moje jméno?

Družina jede po pláni a Alco se rozhlíží po okolí.
PJ: Vidíš kopec.
Alco: Vidím město veliké, jehož sláva...
PJ: Kolik jsi vlastně hodil?
Alco: 7 ... Kopec zmizel!
PJ: Ne, jenom ho vidíš tak 8-bitový.

Vlaštovka sedí chvíli sama v hospodě u stolu s náčelníkem barbarské vesnice a dalšími čtyřmi barbary.
Vlaštovka: Nemají mezitím nějaké oplzlé poznámky?
PJ: No, pozom, co jsi řekla, že jsi šlechtična, tak ne... Ale můžeš si všimnout... (PJ si uvědomil, že je Vlaštovka slepá.)
Vlaštovka: Tak třeba slyším, jestli slintá.

Družina je na pohřebišti barbarských náčelníků u skály, do níž vedou zapeklitě zavřené dveře. Alco se právě chystá zatáhnout za páku, kterou před chvílí Vlaštovka našla.
Baldrick: Stoupnu si bokem, aby na mě necákala krev.

Darnill popisuje Vlaštovce korully - podivný prastarý národ žijící hluboko pod skálou, které si všichni z nepochopitelného důvodu s krolly pletou.
Darnill: Rozhodně to není jako kroll, špinavé, tupé... (na Baldricka) Ty jsi kroll?!
Baldrick: Jo!
Darnill: Jé, promiň.

Znovu otevřená diskuze o bezhlavých útocích:
Vlaštovka: Dá se bezhlavě útočit vědrem?
Argus: Dá se bezhlavě útočit na hlavu?
Alco: Dá se bezhlavě kouzlit?
Vlaštovka: Bez problémů...

Družina bojuje se skupinou trolů... Bojuje s nimi už podruhé během jedné noci, a tak nemá Alco už žádné magy.
Argus: Nemáš náhodou nějaké charitativní kouzlo? Za 0 magů?

Alco: Asi zařvem...
Darnill: Ano! A zařvem hrdě! A zařvem „Ústup!!!“

Trolové, kteří padli během souboje do bezvědomí asi po hodině znovu vstali (už podruhé).
PJ: Jako, mezi náma, oni zdrhají spíš od vás.
Darnill: Tak to teda ne! Zdrhat se nebude!

Družina je v hospodě a právě se dozvídá novinky z Darnillova království, které nedávno napadli nemrtví.
Hostinský: Že prý je vede nějaký Vien Nemrtvý...
Darnill zděšeně: Máte tady mobil?!

Darnill na panoše: Drago!
Panoš z kuchyně: Ano, pane?
Darnill: Všeho nech, sbal věci, ráno jedeme domů!
Panoš: Ale mně se tam smaží palačinka...
Darnill: Tak až po palačince!

Do družiny se místo Darnilla přidal nový člen - temný elfí šermíř (kombinovaný s kouzelníkem) jménem Macil.
Alco Holík: ... A já jsem Alco.
Macil: Alco? ... Á! Ten čaroděj!
Argus na Alca: Měl sis dát příjmení Holik...

Alco trpí abstinenčními příznaky, protože si při boji s troly šňupnul velmi návykového pylu, který posiluje kouzelnické schopnosti:
Alco: To bylo naposledy, co jsem si dával něco návykového...

Družina právě vyšla z hospody, kde předstírala, že Vlaštovka je šlechtična.
Macil na Vlaštovku: Lady, nevím, jestli jsem Vám to říkal... Ale (...cenzura!!!...) Proč to říkám tobě?! Fliku...

Postavy projíždějí lesem, o němž vědí, že v něm žijí elfové.
PJ: Tak před vás přiletěl šíp...
Alco: Zastavíme se... Paule, máš tu šíp.

O tom, co se asi stane, když vlkodlak narazí na vesničana:
Alco: Máš vlkodlak a vesničan. Co z toho tak vznikne? ... Dva vlkodlaci!
Macil: Anebo najezený vlkodlak.

Družina je v dosti temné části lesa a pokouší se před vlkodlaky stáhnout do nějakých lepších pozic.
Macil: Hledáme palouček.
PJ: (Hodil 00)
Macil: Jo! Fatální úspěch! Našli jsme palouček!
Vlaštovka: To si spíš palouček našel nás.

Na paloučku, kolem něhož už se stahují vlkodlaci, chtějí rozdělat oheň.
Vlaštovka: Dřevo! Dones dřevo!
Alco: Hledám dřevo.
PJ: V lese?
Alco: NE! (Výraz nejvyššího zděšení)

Družina nakonec s vlkodlaky vyjednává, protože elfové chtěli, aby postavy dokázaly, že mají diplomatické schopnosti (sice se mělo jednat pouze o záležitosti s vesničany, ale další nebojové řešení není na škodu).
Macil: Moje maso není moc dobré. Já se jednou kousl do jazyka a nebylo to nic moc...

Macil: A co byste tak chtěli? ... Ale prosím, vyhněte se takovým návrhům, jako je: „Váš život.“ nebo „Vaši nohu.“ ...

Družina nabídla vlkodlakům za kosti nedávno uneseného vesničana pyl smaragdového lotosu (velmi návykovou látku posilující magické schopnosti).
Macil: Tady kouzelník vypadá, že nic nedokáže, ale když si toho prášku šňupne, tomu byste nevěřil! Padají stromy, padají nepřátelé... Padají spoludružiníci.

Družina vyjíždí po cestě na horu a seshora slyší jakési hlasy.
Macil: Tak vyjedem nahoru, ostražitost je zbytečná.

Paulus zjistil, že přišel o tabák, a tak vtrhnul k Flikovi do stanu.
Paulus: Chybí mi 19 dávek toho nejlepšího tabáku!
Flik: A? Čeho? Co s tím mám jako dělat?
Paulus: My každodenně riskujeme vaše životy...

Družina konečně dorazila k místu, kde by měl být ukrytý artefakt, který hledají. Je to skála, do níž vedou veliké kovové dveře, ve skrytém údolí.
PJ: Tak ty dveře se otevírají a vidíte tam vysokou postavu...
Alco pohodář: Servus!

Ukázalo se, že ona postava je Runng, který s družinou kdysi putoval a nyní slouží kouzenici Samantě, jež hlídá onen artefakt.
Runng: Máte štěstí, že vás má paní nezabila na první pohled.
Alco: A proč by to dělala?
Runng: Víte, ona občas mívá špatnou náladu.
Alco: Já mám taky blbou náladu a nezabíjím žádné lidi.

Postavy procházejí Samantiným bludištěm a snaží se řídit radou, že mají držet spolu. Jediní přítomní hráči jsou však Alco s Vlaštovkou.
Vlaštovka: Vem si, kdo z naší družiny drží pospolu?
Alco: No, já držím docela pohromadě, ještě se nerozpadám.

Alco: Jaký bych musel být kouzelník, abych přeměnil Pauluse na čisté zkušenosti?

Paulus si pročítá Vlaštovčinu část z „Jak jsme všichni umřeli“ (k vidění ve Hlídce):
Paulus: Vlaštovka překvapivě zase nic nevidí.

Paulus má okno: Macil?
Vlaštovka ukazuje: To je on.
Paulus: Jo! ... Ahá! No jasně!

Velmi stručné shrnutí předchozích událostí:
PJ: Všichni jste vlastně skončili ve tmě...
Alco: Skoro všichni jsme vlastně mrtví.

Družina se probudila v místnosti, kde kromě nich je jenom (upírka) Samanta.
PJ: Chcete ji nějak obestupovat?
Družina: Ne... Ne...
Macil: Paulus ji obestoupí.

Samanta postavám oznámila, že právě prošli další její zkouškou, jen Argusův hráč byl nepřítomen.
Alco: Mám dotaz. Bylo nás šest. Kde je Argus?
Vlaštovka: Propadl, opakuje.

Každý měl ve svém snu zabít někoho z družiny. Pokud to udělal, ve zkoušce neobstál. Jen nikdo neví, koho měl zabít Argus.
Paulus: Koho měl zabít? ... Chci jen vědět, na čem jsem.
Macil: Tebe! ... A já to udělám taky, jestli tady nepřestaneš poskakovat! ... (za Samantu:) A vy dva jste neprospěli.

Macil mluví s velmi mocnou kouzelnicí Samantou:
Macil: No, mluv... Sámoško.

Postavy koukají na papír s vypsanými symboly ze zařízení, které jim umožní cestovat do jiných světů (Hvězdná brána:):
Vlaštovka: Já tomu nerozumím.
Argus: Ale tohle vypadá jako „Stůj, dej přednost v jízdě!“.

Družina je v kajutě a má tajnou poradu, když v tom zaklepe Samanta a chce dovnitř.
Argus: Já jsem jenom v ručníku.
Alco: Ještě jedna věc: Samanta ví všechno, co si myslíme... Celou dobu.
Macil: Jo, protože je to PJ!
Argus: Tak to jsem ještě ve sprše!

PJ právě družine oznámil, že vidí pasáčka a zhruba 100 ovcí.
Argus: To budou jatka.

PJ: Ten pasáček si vás chvíli prohlíží takovým nedůvěřivým pohledem a pak asi usoudí, že nebudete nebezpeční...
Družina: (Záchvat smíchu)

PJ (čili pasáček) právě vylíčil postavám dlouhou historii o tom, jak před třemi lety přitáhli nemrtví, zabili knížecí rodinu, jednoho syna unesli a druhý se ztratil.
Argus provokatér: Moment, můžu ještě jednou tu historii, já jsem zrovna...
PJ: (S mírně naštvaným pohledem znovu listuje stránku s příběhem.)
Družina: Ne!

Ve skutečném světě právě řádí vysoká voda a řece Moravě (hned za oknem) zbývá do vylití z břehů jenom kolem 30 centimetrů. A k tomu ještě navíc připlula dost nepříjemná bouřka s opravdu silným deštěm.
Argus: Podívejte, jak Morava rychle valí, aby nezmokla.

Družinu v lese „napadl“ podivný skřítek; pokoušel se uškrtit Alca, ale byl chycen. Ani přes svou snahu z něj Vlaštovka po dobrém nic nedostala, a tak ho Macil nakonec rozsekl vejpůl.
Macil: Hej! To bude nějaké znamení. Dá se to spravit?

Postavy se Hvězdnou bránou dostaly do malinké země, jež je ohraničena třemi do nebe sahajícími stěnami, které tak tvoří trojúhelník. Macilův hráč byl posledně mimo, takže nevěděl, co se dělo.
Alco: Já jsem tu taky našel to těžiště.
Macil s údivem: Jak jsi to našel?!
Alco suverén: Hodil jsem si.

Postavy přeskakují říčku, ale Baldrick (náš kroll) nedoskočil.
Argus: To je jak Mojžíš. On skočil do řeky a vody se rozestoupily.

Háže se na smysly, jestli si postavy něčeho všimnou:
Macil: 7, to nejsem moc smyslný válečník.

Macil cestou vypráví ostatním vtipy:
Macil: Tak se kráva dere na strom a tam sedí veverka a povídá: „Ty, krávo, co to děláš?“, „Jdu si dát jablka.“, „Ale krávo, tohle je smrk!“, „To nevadí, já je mám s sebou.“

Družina narazila v kostěné chodbě pod kostěnou stěnou na 7 kostlivců. Alco seslal tlakovou vlnu, což je odhodilo ze sedmi na devět metrů.
Alco: Teď jsou na 9 metrech.
Argus: Proč couvají?

O trefeném kostlivci:
Macil: Jak vypadá?
PJ: Bledě.

Družina právě vylezla z tunelu, kterým prošla pod ohromnou kostěnou zdí, do pustiny.
Vlaštovka: Moment, jak jsme vyšli z toho tunelu, tak tady je světlo, že?
PJ: Jo.
Vlaštovka: Tak to ne. Už jsme přepluli řeku Stix, prošli tunelem, co mě na konci světlo, co bude příště?!

O bonusech, které Baldrick dostane při větších zraněních:
Alco: Když se nebudeš bránit, můžu na tebe seslat blesk.
Bladrick: Ale abych to přežil.
Alco: To tě nezabije...
Vlaštovka: To tě posílí.

Družina právě zabila Akhara Krvooblaka, místního kostěného vládce nemrtvých a Olwen - jeho nedobrovolný otrok nevěří vlastním očím:
Olwen: Vy jste ho zabili? Vy jste ho zabili?!
Macil a Vlaštovka: A teď zabijeme tebe!

Družině nesedí, že ji předtím na hradě uvítal Olwenův strýc, který má být pohřbený v kryptě, kde se právě nachází, a tak postavy jeho hrob rozbily.
Macil: Co tam je?
PJ: Kostra.
Macil na Olwena: Je to tvůj strýc?
...
Macil: A to říkáš, že jsi jeho synovec.
Nestíhající PJ čili Olwen: Asi jo.

Postavy narazily na dvanáct prokletých mnichů, kteří je poprosili o zabití jistého Hlavorubce. Vymysleli si na to dokonce skvělý plán:
Kněz: ... A až budete připravení, stanete se neviditelnými, neslyšitelnými, nevycítitelnými...
Alco: Nemrtvými...

Neviditelná družina uviděla v chodbách v obrovském pařezu, kde Hlavorubec sídlí, rozhlížejícího se bezhlavého rytíře...
PJ: Vlastně... On se rozhlížet nemůže, když je bezhlavý.

Stále neviditelná družina se dostala konečně až k Hlavorubci a vedoucí Vlaštovka posílá povely:
Vlaštovka: Já posílám „Ticho“, „skrčit se“ a „jít“.
Macil: Já to pošlu dál.
Alco: Já taky.
Argus: A já to mám říct nahlas?

Postavy bojují s Hlavorubcem a jeho dvěma otrokyněmi, jejichž ječení družinu záhadně oslabuje. Jedna byla po sléze zabita.
Právě se navrátivší Baldrick: O co jsem přišel? Jedna zařvala?

Macilův Vlk seslal tmu.
Macil: Tma: sila 60! Jak to bereš?
PJ: Tak to jste mi, hoši, vážně pomohli!

Hlavorubec uťal Baldrickovi hlavu, ale ten se ještě zmohl na poslední útok.
Baldrick útočí: 15!
Vlaštovka: Nevadí, že nemá hlavu?
Alco: Bezhlavý útok.

Macilův vlk právě dostal od hlavorubce sekyrou smrtící ránu do hlavy.
Baldrick hrající za Macila: Dobré, mám o starost míň.

Pokračuje souboj s hlavorubcem, Argus se brání:
Argus: Tak, teď mu to nandám... Vlastně on to nandá mně.

Postavám právě přeběhl před očima příběh o vzniku Tyru (království, v němž se nachází), což se odehrálo přečtením té legendy PJem.
Argus: Až se zase bude číst nějaká taková legenda, tak si budu číst fyziku, tomu aspoň trochu rozumím.

Postavy jdou podél hradby z písku a hledají její střed, když Argus najednou zavelí stát, se slovy, že už jsou na místě.
Paulus: Argusi, jsi si opravdu jistý?
Argus: Říkám, že jsem trochu paranoidní.

Postavy narazily na zakletého rytíře Horora, který na otázky odpovídá pouze částmi z básně o něm, jíž si předtím družina vyslechla celou. Právě se zmínil o vraždění a pití krve.
Macil: No ty jsi ale humusák!
Horor: Toť já, rytíř Horor!

PJ čte družině hádanku, která se objevila na menhiru:
PJ: ... Tyr je klíč, leží na hrotu, který není.
Argus: Toť já, rytíř Horor!

Postavy už nějakou dobu bezvýsledně hledí na mehir a řeší hádanku.
Macil: To bude někde normálně na světě a oni z toho udělali reality show... V každém menhiru skrytá kamera.

Družina bojuje s falešným baronem, Paulus mu zrovna střelil šípen do hlavy.
Paulus: Nechal si to projít hlavou?

Družina si odnáší z hradu, co se jí líbí.
Vlaštovka: Mají tam dámské sedlo?
Alco: Hoď na toho koně to křeslo.

Alco si chce ve městě přividělat:
Alco: Zajdu na největší náměstí a začnu vyvolávat...
Vlaštovka: Démony!

Družina se konečně vrátila domů a Paulus chce své milé koupit něco pěkného.
PJ: Nádherné zdobené šaty za 150 zlatých... Zdobené, zlatou nití vyšívané...
Paulus: Cože?!
PJ: Nebo stříbrnou za 100.
Paulus: Tak to já jí koupím jenom kytky.

Alco zkouší podomní prodej (tedy obarvování).
Dveřník: Pán není doma, pán není doma.
Alco: Nechceš ty obarvit něco?
Dveřník: Mám zakázáno bavit se s cizíma lidma.

Asi po měsíci „prázdnin“ se družina sešla zase dohromady, Macil jim všem poslal vzkazy, že se sejdou u Vlaštovky v hostinci. Jen Baldrickův hráč chybí, a tak tu není ani Baldrick.
Argus: Kde je kroll?
PJ: Kroll se nedostavil, neumí číst.

Postavy u jsou u krále na audienci a zajímají je důvody, proč se lidé bojí do lesa, který družina už kdysi navštívila.
Vlaštovka: Protože tam jsou intavy.
Král: No, divokou zvěř k tomu nepočítám.
Macil: Takové bestie a on tomu říká divoká zvěř! Mně to málem zabilo kněze!

Někteří si chtějí pro jistotu koupit vlčí mor.
Obchodník: No, jedna kytička za 40 zlatých.
Macil: To mi nějak vyprahlo... Asi se té kytičky taky bojím.

Družina se rozhodla projet oním prokletým lesem na loďce po řece.
PJ: Loďku pro 5?
Vlaštovka: Loďku pro 6.
Macil: S podpalubím a barem.

Macil si čte errata (tedy opravy!) k příručce bojovníka:
Macil: „Tato errata shnují...“ Co to znamená „shnují“?:)

Družina hodlá přirazit s loďkou ke břehu, na němž kdosi stojí, Macil je stále ponořen do errat.
PJ k Macilovi: A vidíš ho svým infraviděním, takže víš, že to není nemrtvý.
Macil: ... Jé! Já mám +2 k boji! ... Promiň, co jsi říkal?

Na břehu stál trpaslík Gorazd, kterého zajímá, co tady družina pohledává.
Gorazd: Tož to je taky nápad. Elfové lézt do lesa...

Vlaštovka: My jsme byli na romantické projížďce po řece a poněkud nás strhl proud.
Macil: A spadl nám gondoliér.

O šlechtickém stavu družinky:
Alco: Sirové jsme my všichni.
Vlaštovka: Já ne.
Alco: Jenom ona je sirka.

Macil: Jakže se jmenuješ?
Gorazd: Gorazd... Sire.
Macil: Tak takovýhle druh sýra jsem ještě neměl...

Družina vešla do stavení, kde je totálně mrtvo.
PJ: V posteli vidíte kostru.
Macil: A žije?

Na statku našly postavy ještě několik dalších koster, s nimiž Paulus s Argusem provedli krátký proces.
Paulus: To jako aspoň víme, že když se probudí jedna, tak se probudí i ostatní.
Argus: Ale neprobudí.

Družina bojuje s nemrtvými vlky, ale některým se to příliš nedaří.
Argus: Tak kdybych si vzal Hororův meč...
PJ: A co máš zrovna za meč?
Argus: Sekyru.

Boj už značně pokročil a Argus má stále sekyru.
PJ: A proč sis nevzal ten Hororův meč už na začátku?
Argus: Protože jsem si myslel, že stříbro má na nemrtvé lepší účinek.
PJ: Ty máš stříbrnou sekyru?!

Postavy byly po souboji poslány zpět do svého apartmá, odkud se rozhodly utéct.
Macil nad mapou: Tady je aréna... A tady všude jsou ty bestie, jako třeba my.

Debaty ohledně probourávání zdi:
Macil: Já si hodím procenťák.
PJ: Na co?
Macil: Na fatál.

Den se nachýlil a sluníčko venku pomalu zapadá.
Macil: Už bude tma?
Gorazd: Jo.
Macil: Ale já se tmy bojím.

Družina se rozhodla vzít s sebou ještě tři jiné dobrodruhy (elfí čaroděj, hobití zloděj, barbar válečník), kteří byli v kobách pod hradem.
CP: Kolik mnyslíte, že nás bylo na začátku?
Vlaštovka: Kolik?
CP: No tři ne.
Baldrick: Dva?

Postavy se „zachráněným“ pěkně po řadě představily, samozřejmě s řádným „sir“ či „lady“ před jménem.
Vlaštovka: To už jsme jako Kunín...
...
Gorazd: Říkám, že nejsem namyšlený trouba, su trpaslík.

V trůním sále se družina pustila do boje se dvěma ghůly, kteří patrně hlídali jistého velice staře a nemrtvě vyhlížejícího staříka na trůnu. Po prvním kole souboje:
Vlaštovka: A neříká něco?
PJ: On jestli něco řekl? ... (sípavým chrapotem) Cchóóóó...
Družina: Co? ... Co?! ... Co? ... Co? ... Co!

Po zabití ghůlů přiložili staříkovi meč na krk, ale došlo k menší nehodě a prožízli mu hrdlo, takže už nemohl mluvit. Neobjevila se však žádná krev.
Argus: Chlape, jsi nemrtvý?
Stařík: (chroptí)
Argus: Nestyď se, my tě za to nebudeme diskriminovat.
Stařík: (chroptí)
Argus nadšeně: Kdo mu usekne hlavu?
Argus s Paulusem: Kámen! Nůžky! Papír! Teď! (Paulus vyhrál)
Argus: A tobě se to stejně nepovede, ty máš kopí.

Postavy dále řeší, jak se dostat z hradu.
Macil: Buď budem tady zabíjet kostlivce, kterých už mám plný zuby, a nebo půjdem přes řeku a tam je jenom obluda, co má hlavu jako kroll. Však už jsme zabili větší mrchy.

Družina nakonec stloukla z hradních dveří přenosnou želvu (kryt chánící se všech stran i seshora).
Baldrick: A ještě to očerníme, aby to mělo větší efekt.
Macil: Jó! A půjdeme v noci! A nebudeme vidět, to bude mazec! A nakreslíme na to hvězdičky! Fosforovou barvou!

Postavy kryty želvou vyběhly na nádvoří.
PJ: Tak jezdci se rozestoupili a udělali asi 10 metrů mezeru.
Vlaštovka: Děkujeme!

Argus útočí a jeho čísla opět dosahují astronomických rozměrů.
Macil: Kolik to má ZZ?
Argus: 14.
Macil na PJe: Cos' to zase udělal za meč?!

Nemrtvá jízda družinu v želvě zcela obklíčila.
Macil: Hej, já teď začínám litovat, že tu není archetyp kowboy.

Spíše černý humor s troškou sentimentálního vzpomínání, který pochopí jen velmi málo zasvěcených:
Macil: Jsme tady výborně zakempovaní.

Školní družina II - Nahoru