Kroniky

Lovci Veverek - Silvestry - Úsvitcony - Tangroby - Ostatní

Lovci Veverek

I - Bílý hrad - II - „Koule a bílý drak“ - III - Morinex - IV - Danghan - V - Prokletí - VI - Cornatol - VII - Cesta lesem - VIII - Dé Danannové - Porada na Artaedu - IX - Alendil - X - Past - XI - Aerillaron - XII - Intralbrua - XIII - Ať žije král - XIV - Staří známí, nové problémy - XV - Hledání Tary

VI. Dobrodružství - Cornatol

Cornatol před r. 1998 T. V. zoom
Cornatol před r. 1998 T. V.
x - zavřít Další
Cornatol po r. 1998 T. V. zoom
Cornatol po r. 1998 T. V.
Předchozí x - zavřít

PJ: Edhel
Úroveň: 6.
Od do: 1. Paren - 2. Sklizen 1998 T. V.
Mapy: Cornatol před r. 1998 T. V., Cornatol po r. 1998 T. V.
Odkaz na perličky z dobrodružství

Lovci Veverek konečně dorazili do přístavu a přeplavili se na ostrov Cornatol, načež se vydali do města Mahtarosu, kde se onen slavný turnaj pořádal. Zjistili ale, že s sebou nemají dost kapesného, aby si také mohli zabojovat, a tak se museli jenom koukat. Podívaná to byla pěkná a už do začátku byli jasní dva favorité: velmi schopný elfí šermíř Valmacar a trpaslík bojovník Galdazâr Arghazâm, který družinku zaměstnával jako průzkumníky, zařizovače noclehu, živý štít atd. Kvůli velmi nečekané náhodě se však tito dva rivalové spolu do ringu vůbec nedostali a Valmacar turnaj vyhrál. Všichni tím byli velice zklamáni, a tak družinka souboj mezi elfem a trpaslíkem domluvila. Povybírali spoustu sázek a pak si s napětím počkali na závěrečnou a zdrcující remízů. Měli co dělat, aby se z Mahtarosu dostali živí (a s penězi), ale podařilo se a oni unikli do přístavu. Jaké ale bylo jejich zděšení, když se ráno probudili a moře bylo pryč, místo něj se tu zelenala šírá pláň, na níž se povalovalo pár lodiček. A tak se hrdinové vydali do královského města Araníteosu (pečlivý čtenář už jistě postřehl, že většina názvů byla vytvořena v náhlém záchvatu quenijštiny:), aby zjistili, co se to stalo, a případně s tím něco udělali. Než se ale dostali k někomu, kdo by jim úkol zadal, vypálili hospodu „U rozmlácené držky“ a našel si je jistý trpaslík, který si na turnaji vsadil, a rozhodl se, že z Thingola (výběrčího sázek) svoje peníze vymlátí. Družinka poněkud nepochopila, že jde o běžné seznamovací mlácení (jelikož trpaslík byla postava Finglas, která se pokoušela připojit), a pustili se do něj zbraněmi. Pak se na místě z ničeho nic objevila rota vojáků a všichni se začali bít se všemi, což zarazila až malá skupinka čarodějů, jež všechny (tedy Thingola, Andúneho, Miratheu a trpaslíka, čili ty, kteří ještě neutekli) poslala nemilosrdně do bezvědomí. Následovalo osvobozovaní, které mělo tři na sobě téměř nezávislé fáze:

1) Thingol s Andúnem, kteří byli spolu v jedné cele, chtěli zhypnotizovat strážného, což zhatil fatální neúspěch na seslání hypnózy, a Thingol měl najednou na půl hodiny inteligenci 1/-5.

2) Další fáze náležela Arnoldovi a Mateřídoušce. Ti přišli ke správci kasáren a věznice (oboje v jedné osobě a budově) a namluvili mu, že zbytek těch lidí, co pobili ty vojáky, zalezl do jednoho hostince, načež tam velitel poslal půlku zbylé posádky. Toho využil Arnold a pokusil se ho zabít, čímž samozřejmě spustil poplach. Utíkal a utíkal, až doběhl do vězení. Tam vystrčil zpoza mříží ruku Andúne a ten tucet strážných, co za ním běželi, krapet připekl ohnivými koulemi. Pak mezi ně vletěl barbar a opravdu nevkusně je všechny během pár kol dorazil. Následně dorazilo do šatlavy dalších deset vojáků se zajatou Mateřídouškou, obhlédli situaci (= kusy jejich kamarádů, stěny a mrtvoly ožehlé od ohně, nábytek zničený, ...) a nečekaně si všimli Arnolda, který byl celý od krve (cizí krve) a právě hodil 01 na zastrašování. Garda jednohlasně zvolala „Ááááááá!!!“, odhodila hobitku a rychlostí jen o málo menší, než je rychlost zvuku, podzemí opustili.

3) Právě v tu chvíli se do vězení proboural Strnadan, který sem dorazil tajnou cestou ze sousední hospody. Družina se posbírala, ujala se opuštěné katovské sekery, ti nekrvaví pořídili koně a ve velkém spěchu opustili město. Aby zmátli případné pronásledovatele, raději se rozdělili (nedostatek hráčů). Skupina, v níž byli Strnadan, Mateřídouška, Mirathea a Arnold, se vydala véééélikým obloukem do přístavu, odkud chtěli odplout. Cestou dorazili k jezeru, přes které převážel převozník, a dostali další šílený nápad, jak zmást nepřátele. Na veliký plochý kámen napsali svěcenou křídou (jinou neměli) dopis na rozloučenou a doznání Geralta z Rivie - masového vraha, který měl na svědomí masakr v královském městě, zabil své přátele, a protože tu už není nikdo, koho by mohl zabít, musí zabít i sebe. Kámen pak pocákali krví (Arnoldovou, jehož hráč také nebyl přítomen, tudíž se nemohl bránit), nalodili se na vor a sťali převozníka, na něhož to chtěli svést. Došlo jim, že by se nikdo asi nedokázal takhle krásně setnout, a tak přívoz aspoň zapálili. Když dorazili do přístavu, naverbovali posádku (byli v ní kapitán Jack Sparrow, Hornblower, kormidelník Gibbs - němý pirát s mluvícím papouškem - a jakýsi Twigg), zabavili loď, která měla po řece dojet k nově vzniklým horám a zjistit, zda se dají projet až do moře, a vydali se s ní zpátky na pevninu. Tam nakonec dorazili bez potíží (a cestou se stihli několikrát opít). V přístavu se ukázalo, že Twigg asi nebude tak úplně to, co o sobě tvrdí, protože vydal Jacka Sparrowa (= hledaného piráta) místním strážím. Lovce Veverek (které měl původně dopadnout a vydat spravedlnosti na Cornatolu) však nechal být. Družinka se tedy vydala dál, co nejdřív se zbavila podivné zlaté mince, kterou jim Jack dal jako záruku, a hluboce si oddechla.

Jak je vidno, družina tentokrát úkol nesplnila (ani nedostala), čímž se připravila o poměrně velkou slávu. Zápletka spočívala v tom, že dobrodruhové měli od krále dostat Černý kámen, který každých 500 let přivolával zpět jedno ze sedmi již mrtvých největších temných mágů světa (zanedlouho měl procitnout čtvrtý z nich a změna tvaru Cornatolu zpátky na původní kruhový toho byla předzvěstí), a s pomocí makety Dianina Oka, jež byla uložena v místním muzeu, jej měli zničit. Naštěstí byl připraven i záložní plán - Kámen zničila Namská Lilie, již poměrně známá maskovaná zlodějka (něco jako Robin Hood v sukni), a k žádné katastrofě nedošlo. Jenom se ještě několik let vyprávělo, jak na královské město zaútočil sedmihlavý drak, stádo krollů v berserkru a ohromná nemrtvá armáda a společně vybili polovinu místní vojenské posádky (to by jeden nevěřil, co dokáže pouhé zastrašování).

Ztráty a nálezy: K Lovcům Veverek se připojila Mateřídouška, hobití chodkyně. A kromě toho Lovci Veverek opět ztratili Geralta z Rivie (tentokrát masového vraha).

Nahoru


83614